5 C 300/2023-46 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení z částky , částka, a úroku ve výši 29,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a to převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázal tento úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve sjednané zápůjční úrokové sazbě splácet ve 42 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru, tím vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku v prodlení po dobu delší 30 dnů. Úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne , datum, , k tomuto dni dluh činil , částka, . Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, má žalobkyně právo na zaplacení úroku ve výši 29,79% ročně a to na základě uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB z dlužné jistiny , částka, . Po zesplatnění vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky a tato ke dni , Anonymizováno, , částka, . Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši , částka, , úrokem za poskytnutí úvěru přirostlým ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokutou do zesplatnění ve výši , částka, (2 x , částka, ) a smluvní pokutou ve výši , částka, po zesplatnění do , datum, . Žalovaná shora uvedené částky nezaplatila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , v jehož rámci žalobkyně na podané žalobě setrvala. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována 10ti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel z prohlášení smluvních stran, seznamu postoupených pohledávek, výpisu z obchodního rejstříku. Z nich vzal za prokázané, že původní věřitel – , právnická osoba, uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, , na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V daném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, , jak doloženo oznámením.4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. V popisu základních vlastností úvěru bylo uvedeno, že se jedná o úvěr spotřebitelský, podléhající režimu o. z. i zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit , částka, , doba trvání spotřebitelského úvěru byla vymezena na 42 měsíců, při výši měsíční splátky , částka, . Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 83,61 % ročně, když se jednalo o pevnou výpůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, když v této výši úrok běžel i po zesplatnění úvěru. Zároveň byla vymezena roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr 124,41%. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, z účtu právního předchůdce žalobkyně odešla platba ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , to je na účet uvedený ve smlouvě o úvěru žalovanou. Žalovaná ostatně nerozporoval, že uvedená částka byla na její účet připsána, ve věci zůstala zcela pasivní. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalované rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaná nehradila splátky úvěru, proto došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, .Po právní stránce soud uzavřel, že smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v Hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intensích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 9,56 % ročně, zpracovaná Českou národní bankou v rámci systému ARAD (listinný důkaz na č. l. 39 spisu) tak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru, a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi smluvními stranami v dané smlouvě a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 83,61 % ročně a tento byl dohodnut jako pevný po celou dobu splácení úvěru. Žalobkyně posléze v žalobním petitu požadovala úrok nižší, tj. 29,79 % ročně, když jak uvedla, tento uvážila, vycházeje z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami dle statistiky ČNB. V dané věci sjednaný úrok 83,61 % ročně, následně žalobkyní ponížen na 29,79 % ročně (s argumentací výše uvedenou) je však třeba hodnotit jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovým úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, a to i tehdy, pokud by soud připustil úrokovou míru nižší žalobou uplatněnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze České národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, kde míra úrokových sazeb činila v únoru 2023 9,56 % ročně, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku. Soud při svém rozhodování vycházel též z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , který rozhodoval obdobnou věc, v níž společnost , právnická osoba, . byla žalobkyní. Soud konstatuje, že nemůže přihlížet k tomu, že věřitel v průběhu řízení požaduje případně úrok nižší, když podstatné je to, co bylo sjednáno, neboť rozhodným okamžikem pro posouzení platnosti právního jednání je okamžik jeho učinění. Úrok ve výši 83,61 % byl žalované předložen v samotné úvěrové smlouvě vyhotovené věřitelem. Skutečnost, že žalobkyně nyní požaduje úrok ve výši 29,79 % ročně, proto nemůže ničeho změnit na uvedeném závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy z důvodu nemravnosti ujednání o úroku.5. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění jako plnění bez právního důvodu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, , neboť tato částka jí byla na účet poskytnuta a na této částce žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci ničeho nevráti