5 C 73/2024-62 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu Plzeň – jih dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalovanému byly poskytnuty , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný ve smlouvě uvedl. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, vznikla mu proto povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil dopisem ze dne , datum, a vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky , částka, . Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalovaný na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil , částka, , po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši , částka, , dlužným úrokem ke dni zesplatnění ve výši , částka, , smluvní pokutou ve výši , částka, vypočtenou ke dni , datum, jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 21,69 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Při uzavření smlouvy si žalovaný ve smlouvě sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázal zaplatit měsíční poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, došlo dopisem ze dne , datum, k zesplatnění úvěru. Ode dne následujícího po zespaltnění, tj. od , datum, žalobkyně má právo na zaplacení úroku ve výši 21,69 % ročně. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný na pohledávce za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil pouze , částka, , po postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši , částka, , úroky za poskytnutí úvěru přirostlými ke dni zesplatnění ve výši , částka, , dlužnými poplatky za pojištění ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, (vyčíslené ke dni , datum, jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.2. Okresní soud Plzeň - jih svým usnesením ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech (právní moc usnesení , datum, ).3. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním k jednání, mu byla doručena dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dnem , datum, . Soud za splnění podmínek §101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně zastoupena právní zástupcem, se k jednání dostavila a na žalobě v plném rozsahu setrvala.4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel z prohlášení o postoupení pohledávek datovaném , datum, , seznamu postoupených pohledávek, z přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figurují obě pohledávky za žalovaným. Dopisem ze dne , datum, společnost , právnická osoba, ., informovala žalovaného o postoupení obou pohledávek na žalobkyni. Dopis byl dán k poštovní přepravě , datum, , jak doloženo podacím lístkem, a ve světle § 573 o. z. se dostal do dispoziční sféry adresáta – žalovaného, třetím pracovním dnem.5. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., (právní předchůdcem žalobkyně) a žalovaným dne , datum, . V popisu základních vlastností úvěru bylo uvedeno, že se jedná o úvěr spotřebitelský, podléhající režimu o. z. i zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit , částka, , doba trvání spotřebitelského úvěru byla vymezena na 48 měsíců při výši měsíční splátky , částka, . Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 59,79 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Zároveň byla vymezena roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr 79,22 %. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že dne , datum, odešla platba ve výši , částka, na účet číslo , č. účtu, , tj. na účet uvedený ve smlouvě o úvěru žalovaným. Žalovaný ostatně nesporoval, že uvedená částka byla na jeho účet připsána, ve věci zůstal zcela pasivní. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalovaného rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaný nehradil splátky úvěru, proto došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, .7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo prokázáno, že byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. V popisu základních vlastností úvěru bylo uvedeno, že se jedná o úvěr spotřebitelský, podléhající režimu o. z. i zákona č. 257/2016 Sb. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit , částka, , doba trvání spotřebitelského úvěru byla vymezena na 48 měsíců, při výši měsíční splátky , částka, . Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 64,59 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 87,59 %. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, z účtu právního předchůdce žalobkyně odešla platba ve výši , částka, na účet číslo , č. účtu, , tj. na účet uvedený ve smlouvě o úvěru žalovaným. Žalovaný nerozporoval, že uvedená částka byla na jeho účet připsána, ve věci zůstal zcela pasivní. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, ., jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr dne , datum, . Touto smlouvou se žalovaný zavázal hradit pojištění ve výši , částka, měsíčně. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalovaného rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaný nehradil splátky úvěru, proto došlo k zesplatnění dopisem ze dne , datum, .8. Po právní stránce soud uzavřel, že obě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným považuje za smlouvy absolutně neplatné, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný byl v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání obou smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí m