4 C 116/2025-96 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 885 546,83 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl žalované úvěr ve výši 1 000 000 Kč. K čerpání úvěru žalovanou došlo bezhotovostně, přičemž úvěr byl žalované poskytnut v části za účelem refinancování peněžitých závazků žalované z úvěrů či půjček poskytnutých právním předchůdcem žalobce či třetími osobami. Zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta bez sledování účelu použití prostředků. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem ve výši 10,50 % v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 14 828 Kč vždy k 17. dni každého měsíce počínaje , datum, . Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni ke dni , datum, . Přestože byla žalovaná ze strany žalobkyně opakovaně upomínána a vyzývána k úhradě, své závazky neplnila řádně a včas. Z toho důvodu tak žalobkyně uplatnila své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne , datum, . Jelikož žalovaná do dne stanoveného ve výzvě, tedy do , datum, dlužné splátky neuhradila, byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaná po dni zesplatnění úvěru ničeho neuhradila a žalobkyně za ní eviduje ke dni podání žaloby pohledávku sestávající z jistiny ve výši 885.546,83 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni , datum, ve výši 86 684,88 Kč, kapitalizovaným obchodním úrokem z úvěru ke dni , datum, ve výši 97 476,9 Kč, obchodním úrokem z úvěru ve výši 10,49 % ročně z částky 881 541,83 Kč ode dne , datum, až do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 881 541,83 Kč ode dne , datum, až do zaplacení a neuhrazenými poplatky ve výši 4 005 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, bezvýslednou předžalobní výzvu k úhradě dluhu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústním jednáním konaným dne , datum, , , datum, a , datum, , Anonymizováno, se nedostavila, doručení předvolání měla vždy řádně vykázáno. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř..3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z oznámení o postoupení smluv na č.l. 35-36, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako „Smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, “, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako klientem (ve smlouvě dále figuruje spoludlužník , jméno FO, ), na jejímž podkladě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 1 000 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet společně s úrokovým navýšením 10,50 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 14 828 Kč. Ve smlouvě je uveden účel úvěru „úhrada splatných a nesplatných dluhů ze smluv o úvěru“ následně číselně specifikovaných. Smlouva neobsahuje žádné viditelné datum jejího uzavření ani podpisy jejích účastníků, je zde pouze uvedeno, že za věřitele listinu podepsal zástupce banky elektronicky, kolonka pro podpis žalované (i spoludlužníka) je prázdná s dovětkem „není-li uveden vlastnoruční podpis, bylo podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Soud ověřil z elektronické verze smlouvy v databázi ISAS platnost podpisů s výstupem, že platnost podpisu žalované na dokumentu je neznámá, není známa identita podepisujícího, neboť jeho certifikát není v seznamu důvěryhodných certifikátů. Žalobkyně byla u jednání dne , datum, postupem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzvána mj. k prokázání skutečnosti, že žalovaná smlouvu o úvěru skutečně podepsala a dále k prokázání poskytnutí úvěrové částky 1 000 000 Kč žalované.4. Žalobkyně reagovala na výzvu soudu podáním ze dne 1. 10. 2025 (čl. 59), v němž uvedla, že smlouva je opatřena prostým elektronickým podpisem žalované, který byl připojen dne , datum, v 11:07 hodin a připojila argumentaci vztahující se k relevanci tohoto prostého elektronického podpisu, jež má stejné účinky jako podpis vlastnoruční. K poskytnutí finančních prostředků žalované žalobkyně uvedla, že částku 658 035 Kč poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované na její účet č. , č. účtu, za účelem úhrady dluhů vůči třetím osobám a částku 341 965 poskytl započtením na úhradu splatných a nesplatných dluhů žalované vůči právnímu předchůdci žalobkyně ze smluv o úvěru č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .5. K otázce elektronického podpisu žalované uvádí soud následující. Ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (eIDAS) je na roveň vlastnoručního podpisu postaven pouze kvalifikovaný elektronický podpis, akceptovat lze rovněž zaručený elektronický podpis, je-li jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Takovéto druhy podpisů užity nebyly. Lze přisvědčit žalobkyni, že akceptovat lze v našem právním řádu za určitých okolností i prostý elektronický podpis (např. naskenovaný vlastnoruční podpis, speciální kód -PIN, heslo, ID, řetězec jednotlivých znaků tvořících jméno a příjmení v textu zprávy zaslané z určité adresy elektronické pošty apod.), který je ve smyslu čl. 25 eIDAS soud povinen přijmout jako důkaz, ale pouze za situace, že žalobce v soudním řízení takový podpis a jeho spojení s konkrétní jednající osobou bez pochyb prokáže, což se však nestalo. Bez dalších tvrzení a důkazů, které žalobkyně v tomto řízení ani přes výzvu soudu nenabídla, tak nelze mít za prokázané, že elektronický podpis je podpisem jednající osoby - žalované. Vzhledem tedy k tomu, že žalobkyně neprokázala, že mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o úvěru, je nutno nárok posoudit dle zásad bezdůvodného obohacení dle 2993 o.z..6. Výpisem z účtu žalované (čl. 89) má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne , datum, částku 658 032,61 Kč. Pokud jde o částku 341 965 Kč, která byla dle obsahu smlouvy a dle tvrzení žalobkyně žalované poskytnuta ve formě započtení na úhradu jiných splatných a nesplatných dluhů žalované vůči právnímu předchůdci žalobkyně, pak zde nelze učinit závěr o bezdůvodném obohacení žalované, neboť je-li smlouva o úvěru neplatná, k žádné konsolidaci půjček nedošlo, žalované se žádného majetkového prospěchu nedostalo, její původní závazky vůči právnímu předchůdci žalobkyně (existují-li) zůstaly nedotčeny. Z těchto důvodů nebylo zapotřebí, aby žalobkyně existenci takových závazků dokládala, resp. aby k prokazování jejich existence byly prováděny jakékoli důkazy. Soud uzavírá, že žalobkyně se na úkor právního předchůdce žalobkyně (nyní žalobkyně) bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z., a to o částku poskytnutou na její účet ve výši 658 032,61 Kč. V daném případě žalovaná na pohledávku zaplatila celkem částku 341 418 Kč, zbývá jí tedy doplatit částku 316 614,61 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení, který náleží žalobkyni od realizace výzvy k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat předžalobní upomínku ze dne , datum, , kterou dle potvrzení na čl. 24 žalobkyně odeslala dne , datum, . Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne , datum, , žalobkyně poskytla žalované lhůtu k plnění v trvání 7 dnů od doručení výzvy, žalovaná se tedy ocitla v prodlení dnem 5. 3. 2025 a od tohoto data je proto povinna platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o.z., výše úroku odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).7. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť se jedná o plnění požadované bez smluvní či zákonné opory (výrok II.).8. Z procesní opatrnosti se soud dále vyjádří pro případ, že by elektronický podpis žalované na smlouvě byl akceptován jako dostatečně identifikující její osobu a byl učiněn závěr o tom, že smlouvu platně podepsala (ač soud tento závěr nesdílí). Soud se zabýval otázkou, zda a jakým způsobem byla ze strany právního předchůdce žalobkyně jako poskytovatele úvěru zkoumána a posuzována úvěruschopnost žalované, aby tak vyhověl požadavkům § 86 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně byla v tomto směru vyzvána postupem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů, jakým způsobem a s jakými výsledky byla právním předchůdcem žalobkyně úvěruschopnost žalované zjišťována. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že ža