9 C 164/2025-49 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 52 341 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se rovněž zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 36 303 Kč, složenou z kapitalizovaného úroku za poskytnutý úvěr za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,81 % ročně, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku ve výši 8 286 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě v 78 týdenních splátkách ve výši 851 Kč. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, dlužná jistina představovala k datu 19. 9. 2023 částku 26 309,69 Kč a dlužný poplatek částku 26 031,31 Kč. Žalovaná od uzavření výše zmíněné smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 13 962 Kč. Postoupení pohledávek žalobkyni došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke stejnému dni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalované bylo známo, že v případě prodlení dojde k zesplatnění celého úvěru a byla tak povinna zaplatit celou dlužnou částku dne 19. 9. 2023. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalované tak dle žalobkyně vznikla povinnost zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 52 341 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26 309,69 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 26 031,31 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 693,37 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 365,45 Kč, úrok ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 309,69 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně následně k výzvě soudu ze dne 24. 6. 2025 sdělila, že nemá k dispozici kopie dokladů žalované stran zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, a že ověření příslušných informací dle předložených dokladů žadatele o „půjčku, resp. zápůjčku“ bez pořizování jejich kopií je zcela dostačující.3. Okresní soud v , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Klatovech. Žalovaná měla adresu trvalého pobytu v místě, které spadá pod místní příslušnost Okresního soudu v Klatovech. Žalovaná se zdržovala na adrese , adresa, .4. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, z čehož má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované hotovostním způsobem vyplacena částka 30 000 Kč. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit celkovou částku věřiteli, která činila 66 303 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 851 Kč. Smlouvou byly sjednány jednak úroková sazba ve výši 88 % p. a., jednak roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr ve výši 149,99 %.5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, se podává, že žalovaná ve své žádosti ke své osobě uvedla, že je svobodná, žije v nájemním bydlení, vyživuje jednu osobu, je na mateřské/rodičovské dovolené (což mělo být doloženo potvrzením o příjmu), její čistý příjem je 10 000 Kč, čisté příjmy domácnosti 24 300 Kč, jako odhadované měsíční výdaje uvedla částku 500 Kč, přičemž rovněž sdělila, že účel úvěru jsou neočekávané výdaje.6. Žalobkyně soudu předložila zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, , kdy podepsáním tohoto formuláře se žalovaná zavázala ke splácení další částky společně se splácením úvěru.7. Z Tabulky umoření ze dne 5. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 000 Kč dne 22. 3. 2022, přičemž na splátku úvěru hradila splátky od 4. 4. 2022 do 11. 9. 2023 v různé výši.8. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek, kdy mezi postupovanými pohledávkami, zmíněnými v příloze č. , hodnota, k této smlouvě ze dne , datum, , byla i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo dle předloženého podacího lístku žalované odesláno dne 16. 8. 2024.9. Z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupení pohledávky ze dne , datum, se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně potvrdila, že byla žalobkyní uhrazena úplata za postoupení pohledávek, a to ke dni 29. 7. 2024.10. Z výzvy ze dne 31. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 15. 11. 2024.11. Na výzvu soudu, aby žalobkyně označila a předložila důkazy prokazující posouzení úvěruschopnost žalované, nebylo soudu nic předloženo. Žalobkyně pouze soudu sdělila, že úvěruschopnost řádně posoudila z dotázání žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, kdy výsledky takového zkoumání jsou obsaženy v zákaznické kartě, soudu již předložené.12. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.21. Při hodnocení důvodnosti uplatňovaného nároku žalobce se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvě