5 C 262/2025-86 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, a dále částky 26 740 Kč. Konstatovala, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, prostřednictvím komunikace na dálku. Na základě této smlouvy na účet žalovaného byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč dne , datum, . Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Za poskytnutí úvěru se zavázal žalovaný hradit řádný úrok ve výši 900 Kč a rovněž poplatek, který představuje úhradu nákladů spojených se zpracováním žádosti žalovaného ve výši 10 800 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním delším více jak 14 dní vznikla žalovanému povinnost uhradit poplatek za administrativní prodlení ve výši 700 Kč a rovněž poplatek za upomínky k úhradě dluhu ve výši 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, 30 Kč prostřednictvím e-mailu a 500 Kč za písemnou výzvu k úhradě dluhu. Z důvodu prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru, to je z částky 30 000 Kč, jež za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru do , datum, činí 12 540 Kč. Shora uvedená částka 26 740 Kč představuje součet úroku 900 Kč, nákladů za zpracování žádosti 10 800 Kč, poplatek za prodlení 700 Kč, upomínky 1 800 Kč a smluvní pokuta 12 540 Kč. Dále se žalobkyně na žalovaném domáhala úhrady částky 28 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i částky 25 348 Kč. Konstatovala, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, prostřednictvím komunikace na dálku, na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč na účet žalovaného dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do 30 dnů od poskytnutí, avšak se dostal do prodlení s jeho vrácením. Za poskytnutí úvěru žalovanému náleží žalobkyni řádný úrok ve výši 840 Kč, poplatek za úvěr ve výši 10 080 Kč, poplatek za administrativní prodlení 700 Kč, poplatky za upomínky ve výši 800 Kč a 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou částky 28 000 Kč, vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období ode dne následujícího po splatnosti úvěru do , datum, ve výši 11 928 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny společností , právnická osoba, ., na společnost , právnická osoba, , která následně smlouvou o postoupení pohledávek obě pohledávky postoupila na žalobkyni. Žalovaný shora uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním byla doručena žalovanému , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.3. Žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu částky 26 740 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do , Anonymizováno, co do částky 25 348 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od , datum, do , datum, . V této souvislosti uvedla, že dospěla k závěru, že obě úvěrové smlouvy jsou neplatné, a proto poskytnuté plnění žalovanému je třeba posuzovat jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení pak požadovala od data následujícího po uplynutí lhůty sedmi dnů uvedené v předžalobní upomínce. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne , datum, č.j. 5 C 262/2025-83 řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávky datované , datum, , která byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a společností , právnická osoba, , jako postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávky na zaplacení částky 49 120 Kč splatné , datum, vzniklé dle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo dále prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., jako postupitel postoupila na společnost , právnická osoba, , pohledávku za žalovaným ve výši 46 460 Kč splatnou , datum, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, . Společnost , právnická osoba, , následně obě pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni, jak bylo doloženo přehledem postoupených pohledávek, kde obě figurují pod pořadovým číslem , hodnota, a , Anonymizováno, .5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne , datum, uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě převedl na účet žalovaného částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle této částky uhradit úrok ve výši 900 Kč, při sjednané zápůjční úrokové sazbě ve výši 36,5 % ročně, poplatek za úvěr ve výši 10 800 Kč, tedy celkem 41 700 Kč do , datum, . RPSN činila 5 395,58 %. V článku VII. uvedené smlouvy byly upraveny sankce za prodlení žalovaného s úhradou úvěru. Jednalo se o náklady mimosoudního vymáhání třetí osobou ve výši 700 Kč, náklady za SMS upomínky, e-mailové upomínky, poštovní upomínky. V úvěrové smlouvě byla rovněž upravena smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného s nesplacením jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně. Ve stejném duchu pak byla koncipována i druhá smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , jež byla datována , datum, , a kterou se společnost , právnická osoba, ., zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč na jeho bankovní účet, a to dne , datum, . Smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 36,5 % ročně, čímž úrok činil 840 Kč, dále sjednaly poplatek za úvěr 10 080 Kč, RPSN činila 5 395,58 %. Celková částka 38 920 Kč měla být splacena do , datum, . Stejný systém sankcí za prodlení pak byl vymezen v článku VI. a VII. dané úvěrové smlouvy. Z výpisů z účtu (listinné důkazy na č. l. 22, 23 spisu), jakož i ze zprávy , právnická osoba, . a výpisu z účtu bylo prokázáno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je žalovaný, když na uvedený účet společnost , právnická osoba, ., , datum, poukázala částku 28 000 Kč, a dne , datum, částku 30 000 Kč, když tyto částky k uvedenému datu na daný účet byly připsány. Žalovaný ostatně nesporoval, že do jeho dispoziční sféry se částka v souhrnné výši 58 000 Kč dostala. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dosud ničeho na poskytnuté částce neuhradil, žalovaný toto tvrzení nesporoval, ve věci zůstal zcela pasivní.6. Soud obě shora uvedené úvěrové smlouvy hodnotil jako smlouvy neplatné ve smyslu § 580, § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě obě smlouvy byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu přeložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedených smluv měl žalovaný kromě poskytnuté částky uhradit nejen úrok, ale též poplatek za úvěr, který navyšuje odměnu věřiteli za poskytnuté finanční prostředky. Odměnou za poskytnuté finanční prostředky má být úrok, který v obou smlouvách byl sjednán, vedle něj však byl sjednán i poplatek za úvěr. Tento v obou případech činí 36 % poskytnuté částky. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Úrok v obou smlouvách byl sjednán ve výši 36,5 % ročně. Součtem poplatku za úvěr a úroku pak lze dospět k částce 72,5 %, jež by měla představovat odměnu za poskytnuté finanční prostředky. Soud tak považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do obou uvedených smluv. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Uvedené jednání pak nemůže požívat právní ochrany, soud proto poskytnuté plnění žalovanému hodnotil jako plněn