5 C 9/2026-52 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 54 237,38 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 139,33 Kč od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná , datum, a konec kreditovaného rámce měl nastat , datum, . Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet číslo , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne , datum, 4 031 Kč, , datum, 11 049 Kč, , datum, 85 Kč, , datum, 17 000 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 4 319,25 Kč. Částky zaplacené žalovaným byly v souladu s článkem V. odst. 1 smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla e-mailem ze dne , datum, . Žalovaný tak dluží na jistině 27 845,71 Kč, na poplatku za vyplacení tranší úvěru 66,48 Kč, na smluvním úroku 26 098,05 Kč, na poplatku za službu presto 222,34 Kč, na poplatku za službu informační SMS servis 4,80 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, a rovněž smluvený úrok ve výši 0,93 % denně z nezaplacené části jistiny. Žalovaný byl v prodlení, proto žalobkyně má nárok na smluvní pokutu dle čl. VIII odst. 1 úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od , datum, do , datum, ve výši 79,10 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalobou uplatněné částky dopisem ze dne , datum, .2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila.3. Žalovaný se z jednání omluvil, nesouhlasil s žalovanou částkou, neboť žalobkyni již zaplatil 32 302 Kč ze skutečně poskytnuté částky 32 080 Kč. Uvedl, že požadované plnění je nepřiměřené, tvořené převážně sankcemi, poplatky a úroky. Situaci tak vnímal jako neúměrnou, až lichvářského charakteru.4. Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že v ní jako věřitel vystupuje žalobkyně a žalovaný jako klient. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 80 000 Kč, který bylo možno čerpat postupně i opakovaně. Smluvní strany sjednaly pevnou denní úrokovou sazbu 0,933 %, RPSN činila 1458,49 %, splatnost první denní splátky nastala , datum, a datum splatnosti úvěru připadl na , datum, . Ve smlouvě byl rovněž sjednán poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Žalovaný jako klient se zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše – služba „presto“, dále poplatek ve výši 0,96 Kč denně za informační SMS servis a poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní – služba „klidné spaní“. V článku VIII. uvedené smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení klienta - žalovaného ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, až do zaplacení. Přehled o denních splátkách pak poskytla listina označená jako předpis denních splátek. Ze zprávy , právnická osoba, ., datované , datum, bylo prokázáno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, byl žalovaný. Z výpisu z uvedeného účtu, jakož i přehledu bankovních transakcí, vzal soud za prokázané, že na účet žalovaného žalobkyně dne , datum, poukázala částku 4 031 Kč, dne , datum, částku ve výši 11 049 Kč, , datum, částku 85 Kč, , datum, částku 17 000 Kč, tedy celkem 32 165 Kč.5. Soud předloženou smlouvu o úvěru hodnotil jako smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, smluvní strany sjednaly úrok ve výši 0,933 % denně, to je 340,545 % ročně, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem, je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil, jak bylo již výše uvedeno 0,933 % denně a tento byl dohodnut jako pevný po dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úkon je nepřiměřeně vysoký, nemravný, úrok představující znaky lichvy v intencích § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Nelze rovněž přehlédnout, že ve smlouvě byl uveden poplatek za čerpání úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, čímž se de facto navyšuje odměna věřitele za poskytnuté peněžní prostředky. Takovýto poplatek společně s nepřiměřeně vysokým úrokem a dalšími poplatky v podobě poplatku za službu presto, klidné spaní či SMS servis je zřetelným ukazatelem nerovnovážného vztahu mezi věřitelem a spotřebitelem, kdy smlouva byla koncipována výrazně v neprospěch spotřebitele - žalovaného. Ze shora uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru shledal absolutně neplatnou, včetně navazujících ujednání o jednotlivých poplatcích, o smluvní pokutě, když tato byla existenčně závislá na utvrzeném dluhu, který byl shledán neplatným.6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání by bylo na místě poskytnuté plnění žalovanému posuzovat jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z. za užití § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně tvrdila a zároveň prokázala, že žalovanému na jeho bankovní účet poskytla částku v souhrnné výši 32 165 Kč. Na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne , datum, č. j. 5 C 9/2026 – 35 nereagovala. Žalovaný tvrdil a zároveň doložil výpisem z klientského portálu, že uhradil celkem 32 302 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaný žalobkyni zaplatil více, než mu bylo poskytnuto, tedy nebyl to žalovaný, který se nyní na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. S ohledem na uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.7. Soud sice k důkazu provedl všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, zprávu o odeslání zásilky, předžalobní výzvu, potvrzení o dodání zásilky, výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikovatelné příjmy, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění s ohledem na shora prezentovaný právní názor.8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu, kterému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu ve výši 2 173 Kč, avšak tento dle položky č. , hodnota, bod 1 písm. b) Sazebníku činí 1 411 Kč, neboť základem poplatku je částka 28 218,43 Kč dle § 6 odst. 1 druhá věta zákona č. 549/1991 Sb. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení, což nebyl daný případ. Soud proto rozhodl jak z výroku III. rozsudku je patrno za užití § 10 odst. 1, druhá věta zákona č. 549/1991 Sb.