9 C 22/2026-53 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 830 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 21 660 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 10. 11. 2022. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni částku 10 830 Kč. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Aktivní legitimace stávající žalobkyně byla v řízení prokázána Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, , ve spojení s přílohami těchto smluv (tj. soupisem postupovaných pohledávek), na jejichž základě žalovaná pohledávka včetně příslušenství přešly z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v předloženém Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024.5. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (včetně všeobecných obchodních podmínek a formuláře standardních informací), z čehož má soud za prokázané, že jako smluvní strany této smlouvy jsou uvedeni právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, smlouva není opatřena žádnou formou podpisu žalovaného, je datována dnem , datum, . Na základě této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnout nezajištěný bezhotovostní úvěr ve výši 10 830 Kč na dobu trvání 24 měsíců, když úroková sazba byla sjednána ve výši 457,50 % ročně, když k osobě žalovaného je uveden bankovní účet. , č. účtu, .6. Z čestného prohlášení ze dne , datum, (nepodepsaného) se podává k osobě žalovaného toliko to, že je svobodný, má čistý měsíční příjem ve výši 22 700 Kč plynoucí ze zaměstnání, měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč, měsíční splátky jiných úvěrů jsou nulové.7. Z upozornění na zesplatnění úvěru ze dne , datum, (tedy ze stejného dne jako je datována předložená smlouva o spotřebitelském úvěru), se podává, že žalobkyně předložila dopis adresovaný žalovanému (bez potvrzení o jeho odeslání), v němž byl žalovaný upozorněn na zesplatnění úvěru (bez jeho specifikace), a to pro prodlení s uhrazením částky po dobu delší než 60 dní.8. Z žalobkyní předložených potvrzení o provedených platbách se podává, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla na účet , č. účtu, dne , datum, provedena platba ve výši 6 000 Kč, dne , datum, platba 4 830 Kč, dne , datum, platba 3 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 3 830 Kč.9. Z výpisu z interního systému právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že tato zaslala dne 9. 11. 2022 žalovanému email s informací o předčasné splatnosti smlouvy.10. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne , datum, k žádosti soudu bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, má jako majitele účtu vedeného žalovaného. Z přiloženého výpisu přijatých plateb se podávají příchozí úhrady ve výši 6 000 Kč dne , datum, , 4 830 Kč dne , datum, , 3 000 Kč dne , datum, , 2 000 Kč dne , datum, , 2 000 Kč dne , datum, a 3 830 Kč dne , datum, .11. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 1. 2024 (včetně potvrzení o odeslání z téhož dne) bylo zjištěno, že jím byl žalovaný vyzván k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě.12. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Ustanovení § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.17. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.18. V návaznosti na účinnost nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie, nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).19. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.20. Aby se tedy žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla mezi účastníky uzavřena – v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj (prostý elektronický) podpis.21. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto není oprávněna požadovat po žalovaném jakákoliv plnění z titulu této smlouvy.22. Pouze nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby žalobkyně doložila smlouvu s řádnými podpisy smluvních stran, soud by v daném případě i přesto posoudil úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ve smyslu ustanovení § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Ze shora provedených důkazů je nepochybné, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 660 Kč při deklarované úrokové sazbě ve výši 457,50 % ročně. Úrok ve výši 457,50 % ročně několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smluv, jak vyplývá z veřejně dostupné statistiky České národní banky pro spotřebitelské úvěry se stejnými parametry, když úroky, resp. RPSN úvěrů poskytovaných bankami a některými úvěrovými společnostmi, většinou nedosahují 30 % ročně (viz také