9 C 329/2025-101 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 40 034,36 Kč s příslušenstvím, k čemuž uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal žalobkyni poskytnuté plnění splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 095 Kč. Krom jistiny se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit úrok ve výši 68,38 % počínaje měsícem březen 2025. Součástí splátek byla i částka ve výši 257 Kč, coby měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalovaný na svůj dluh plnil částkou ve výši 4 700 Kč, a to konkrétně v 5 splátkách. V důsledku následného prodlení žalovaného však žalobkyně celý dluh zesplatnila, kdy se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne 15. 5. 2025. K zesplatnění došlo ke dni 20. 7. 2025. Žalobkyně v souvislosti s prodlením a zesplatněním dluhu požadovala zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 34 283,63 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek (2 x 499 Kč) a dále zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Žalobkyně tedy požadovala zaplacení částky ve výši 36 195 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 22. 7. 2025 do zaplacení, částky ve výši 3 839,36 Kč, úroku ve výši 68,38 % ročně z částky 29 735,55 Kč od 22. 7. 2025 do 13. 8. 2025 ve výši 1 247,29 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 29 735,55 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 7. 2025 dosáhne částky 105 868 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně následně k výzvě soudu doplnila svá skutková tvrzení a předložila soudu důkazy, když uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo využito standardních schvalovacích postupů, čímž bylo splněno zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, a dle použitých metod žalovaný byl schopen úvěr splatit.4. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne , datum, , se žalovaný nedostavil, ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno dle občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.5. Žalobkyně soudu předložila návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, a dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, (včetně předsmluvního formuláře), uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, jak bylo podloženo soudem vyžádanou zprávou banky , právnická osoba, ., potvrzením o provedené platbě, dokladu o vyplacení úvěru a výpisy z interního systému žalobkyně, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku ve výši 68,37 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 095 Kč, tedy celkem měl zaplatit částku ve výši 88 224 Kč.6. Úvěr byl žalobkyní schválen, jak bylo zjištěno z oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, .7. Žalovaný rovněž měl uzavřené pojištění schopnosti splácet úvěry, jak bylo zjištěno z přihlášky do pojištění ze dne , datum, včetně informačního dokumentu o pojistném produktu.8. Z platební bilance bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh plnil částkou ve výši 4 700 Kč, a to v 5 splátkách, kdy dne 14. 3. 2025 plnil celkem částkou ve výši 2 100 Kč, dne 15. 4. 2025 částkou ve výši 2 100 Kč, a dne 19. 5. 2025 pak částkou ve výši 500 Kč.9. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy označené jako „hodnocení klienta“, tedy listiny obsahující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto důkazu soud zjistil, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 14 035 Kč. Do výdajů žalovaného žalobkyně započítala životní minimum ve výši 4 860 Kč, dále spoření ve výši 90 Kč, splátky úvěrů, zápůjček aj., ve výši 540 Kč, bydlení ve výši 4 621 Kč, a ostatní ve výši 200 Kč. Celkem tedy výdaje vyčíslila žalobkyně na částku ve výši 10 311 Kč a dále počítala s rezervou ve výši 1 000 Kč. Volné zdroje či příjmy pak měl žalovaný mít ve výši 2 724 Kč, coby zůstatek po odečtení výše zmíněných částek. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od společnosti , právnická osoba, , kterou uvedl jako zaměstnavatele částku ve výši 18 723 Kč dne 9. 10. 2024, dne 12. 11. 2024 částku ve výši 13 103 Kč, dne 13. 12. 2024 částku ve výši 14 242 Kč a dne 15. 1. 2025 částku ve výši 14 765 Kč.10. Žalovaný, jak bylo zjištěno z listiny označené jako „prohlášení klienta“, prohlásil, že byl seznámen, mimo jiné, s veškerými informacemi dle § 92 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, či že není v úpadku.11. Z výpisu záznamů z registru , Anonymizováno, , pro hledání RČ , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni 17. 7. 2024 dluh na telekomunikačních poplatcích po splatnosti, který byl ke dni 15. 8. 2024 zaplacen.12. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) žalovanému mělo ke dni 14. 2. 2025 zbývat částek kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce nesplátkových a splátkových operací ve výši 1 030 898 Kč, měl mít žalovaný dluh po splatnosti ve výši 9 463 Kč.13. Z kopií průkazu o povolení k trvalému pobytu bylo zjištěno, že žalobkyně disponovala podobenkou žalovaného, jakož i potvrzením o jeho povolení k trvalému pobytu na území České republiky.14. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. dopisem ze dne 20. 10. 2025, jak bylo doloženo výzvou a dodejkou, na kterou žalovaný adekvátně nereagoval, když ničeho na svůj dluh neplnil. Krom výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. byl žalovaný opakovaně upomínán, a to upomínkou ze dne 16. 7. 2025, 20. 7. 2025 či ze dne 16. 6. 2025.15. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.20. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen s