16 C 324/2020-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku se řídí ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru dne 12. 2. 2019, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, který měl být splacen do 14. 3. 2019. Žalovaný však úvěr čerpal, ale nevrátil. Žalobkyně požaduje kromě jistiny ve výši 3.000 Kč i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.276,30 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6. 9. 2019. Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s tím, aby soud rozhodoval bez nařízení jednání. Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Při rozhodování ve věci vycházel soud ze smlouvy o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, platební informace, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že dne 12. 2. 2019 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 3.000 Kč. Žalovaný tuto částku nezaplatil, i když byl opakovaně upomínán. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6. 9. 2019. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřená spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § [číslo] shora citovaného. Smlouva o úvěru tedy musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi Ústavního soudu. Z ujednání ve smlouvě o úvěru je zřejmé, že tato ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Nastavení práv a povinností účastníků smlouvy je natolik nevyvážené, že smlouva jako celek ve smyslu citovaných ustanovení neobstojí. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11. Soud proto považuje předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, takže žalobkyně má právo pouze na vrácení poskytnuté částky s příslušenstvím. Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 ve spojení s nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb., a to od 15. 3. 2019. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná. Soud jí tedy přiznal náhradu náklady řízení za soudní poplatek ve výši 1.000 Kč (zaplacen ve výši 400 Kč, vyměřen doplatek ve výši 600 Kč), 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, tedy 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč podle téže vyhlášky, DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 2.089 Kč. Povinnost žalobkyně doplatit soudní poplatek je odůvodněna ust. § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/91 Sb. v platném znění a pol. [číslo] sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích v platném znění.