19 C 190/2020-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 35.705 Kč jako dluhu za nezaplacená vyúčtování na základě účastnické smlouvy ze dne 25. 8. 2014 za období od 20. 3. 2015 do 19. 9. 2015 ve výši 22.305 Kč a částky 13.400 Kč jako nesplacené kupní ceny za zařízení. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalovaná ničeho nenamítala proti žalobě, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. Účastnickou smlouvou ze dne 25. 8. 2014 má soud za prokázané, že tuto uzavřela žalovaná se [právnická osoba], přičemž na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna užívat 5 telefonních čísel. Vyúčtováními č. 1573074015, 1562994115, 1572684215, 1564564315,1562094415 a 1560494515 má soud za prokázané, že na základě těchto vyúčtování žalovaná dluží za poskytnuté služby částku celkem 22.305 Kč, a to za období od 20. 3. 2015 do 19. 9. 2015. Vyúčtováním č. 9315114487 má soud za prokázané, že žalovaná dluží celkem na nesplacených kupních cenách zařízení celkem částku 13.400 Kč [právnická osoba] smlouvou ze dne 6. 6. 2019 postoupila pohledávky na žalobkyni, žalované bylo odesláno oznámení o postoupení. Před podáním žaloby byla žalovaná upomínána o zaplacení dluhu. Pokud se týče vyúčtování služeb, žalovaná byla jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinna plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala. Z toho důvodu bylo návrhu ve smyslu ustanovení § 2 písmena a) zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků ohledně vyúčtování služeb v celkové výši 22.305 Kč vyhověno. V případě vyúčtování doplatku kupních cen ve výši 13.400 Kč byla žaloba podána důvodně podle § 2079 občanského zákoníku. Pohledávky byly na žalobkyni postoupeny z původního věřitele v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení je dáno ustanovením § 1970 občanského zákoníku a je vázáno na splatnost jednotlivých vyúčtování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.738,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.429 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.705 Kč sestávající z částky 2.540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2.540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2.540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.520 Kč ve výši 1.789,20 Kč.