9 C 295/2020-17 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 9. 2020 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 28.640 Kč a smluvní pokutu 21.312 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 28. 9. 2015 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 295/2020 poskytnut úvěr ve výši 76.870 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr nesplatil a je proto povinen uhradit kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 21.312 Kč. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 28.640 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce ze dne 10. 9. 2020. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. <b><i>Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</b></i> <b><i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</b></i> <b><i>Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</b></i> Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalovaného vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Protože se žalovaný ocitl v prodlení se splacením úvěru, vznikl žalobci podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 21.312 Kč, který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pokračování -3- sp. zn. 9 C 295/2020 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.498 Kč, když dalších nákladů řízení se žalobce vzdal. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.