10 C 119/2021-63 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem ve výroku specifikovaného vozidla, s odůvodněním, že dne 7. 4. 2018 se žalovanou uzavřely smlouvu o výměně, na jejímž základě si se žalovaná stala vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka] patřící žalobkyni a žalobkyně vlastníkem [značka automobilu], [anonymizováno], [registrační značka] patřící žalované. K předání vozidel došlo téhož dne, kdy se účastníci zároveň zavázali přihlásit vozidla na sebe ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalovaná však nikoliv, a proto je žalobkyně stále zapsána jako vlastník vozidla specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Jen v roce 2020 byla žalobkyně vyzvána k uhrazení 4 pokut v celkové výši 5.500 Kč za přestupky, které byly spáchány vozidlem, jež žalobkyně předala žalované a jež zároveň z důvodu, že nedisponuje potřebnými doklady, nemůže odhlásit. Zároveň se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 5.500 Kč, která ji v souvislosti s nesplněním povinnosti žalovanou vznikla tím, že za žalovanou hradila pokuty. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o výměně ze dne 7. 4. 2018 bylo zjištěno, že účastníci se dohodly na výměně [značka automobilu] [registrační značka], [VIN kód] patřící žalobkyni a [značka automobilu], [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], patřící žalované; účastníci si předali všechny potřebné doklady s tím, že plné moci k přepisu vozidel si pošlou nejpozději do 10 pracovních dnů. Z výzvy [stát. instituce] ze dne 29. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyzvána k zaplacení pokuty ve výši 1.000 Kč za přestupek (jízdu převyšující nejvyšší povolenou rychlost) spáchaný vozidlem [registrační značka]. Z příkazu [stát. instituce] ze dne 16. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně byla coby provozovatel vozidla [registrační značka] uznána vinnou ze spáchání přestupku (jízdu převyšující nejvyšší povolenou rychlost) a byla jí uložena pokuta ve výši 1.500 Kč. Z příkazu [stát. instituce] ze dne 28. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně byla coby provozovatel vozidla [registrační značka] uznána vinnou ze spáchání přestupku (jízdu převyšující nejvyšší povolenou rychlost) a byla jí uložena pokuta ve výši 1.500 Kč. Z výzvy společnosti [právnická osoba] ze dne 4. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyzvána k zaplacení částky ve výši 1.500 Kč za odtah nesprávně parkujícího vozidla [registrační značka]. Z usnesení o zastavení řízení vydaného [stát. instituce] dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že řízení ve věci zápisu změny vlastníka a provozovatel v registru silničních vozidel vedené na základě žádosti žalobkyně bylo zastaveno mimo jiné též z důvodu, že žadatelka nepředložila doklady o pojištění vozidla, protokol o evidenční kontrole provedené STK, osvědčení o registraci vozidla a technický průkaz. 4. Shora uvedená dílčí skutková zjištění požaduje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 6. Podle § 2184 odst. 1 občanského zákoníku se směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci. Podle odst. 2 téhož ustanovení si strany si odevzdají věci v tom stavu, v jakém byly v okamžiku uzavření smlouvy. 7. Podle § 1099 občanského zákoníku se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 8. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 9. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím právním závěrům. 10. S ohledem na charakter žaloby se soud nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví. Shledal, že žalobkyně se bez tohoto určení nemůže domoci změny údajů v registru silničních motorových vozidel, přičemž za stávajícího stavu, v důsledku nesplnění smluvní povinnosti žalovanou, jež i přes opakované výzvy k nápravě zůstává zcela pasivní, dochází k nepřiměřenému zasahování do právního postavení žalobkyně, která žije ve stálé nejistotě, kdy opět bude jako provozovatelka vozidla, s nímž nemůže již téměř roky disponovat, například činěna odpovědnou za další přestupek spáchaný žalovanou. Určením, že žalovaná je vlastníkem předmětného automobilu, se zároveň vytvoří pevný právní základ pro případné další právní vztahy účastníků sporu. Soud proto dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného je dán. Na základě směnné smlouvy ze dne 7. 4. 2018 došlo k tomuto dni dle vůle účastníků řízení k převodu vlastnického práva k předmětnému automobilu na žalovanou. Je tedy zřejmé, že k 7. 4. 2018 byla žalovaná právě na základě směnné smlouvy vlastníkem předmětného vozidla, a v této části proto soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nesplnila svou povinnost spočívající v odhlášení a přihlášení na sebe u příslušného orgánu do 10 pracovních dnů od podpisu smlouvy, k níž se v kupní smlouvě zavázala, a právě v důsledku nesplnění této povinnosti byla žalobkyně stále uvedena jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. [příjmení] provozovateli vozidla jí byly uloženy pokuty v celkové výši 1.500 Kč z důvodu spáchání přestupků, které uhradila. V příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovanou vznikla žalobkyni škoda ve výši uhrazených pokut, proto soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku o povinnosti žalované v obecné pariční lhůtě tuto škodu žalobkyni zaplatit. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť ve věci zcela úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000 Kč.