10 C 217/2019-66 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem ve výroku specifikovaného vozidla, s odůvodněním, že dne 2. 9. 2016 žalovanému prodala předmětné vozidlo na základě písemné kupní smlouvy, žalovaný vozidlo převzal včetně všech k němu vydaných dokladů a zavázal se do 10 pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy přihlásit vozidlo na sebe, což neučinil. Ode dne prodeje vozidla a jeho předání žalovanému dne 2. 9. 2016 žalobkyně s vozidlem nemůže nikterak disponovat. Poté, co žalobkyně byla vyzvána k hrazení pokut za přestupky spáchané žalovaným v roce 2019, sama požádala u příslušného úřadu o zápis změny vlastníka silničního vozidla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně již doklady požadovanými pro zápis této změny nedisponovala, bylo řízení vedené u Magistrátu města Karlovy Vary, odbor dopravy, usnesením ze dne 8. 10. 2019, č. j. 18328/OD/ 19 Bur, zastaveno. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu spatřovala žalobkyně v tom, že bez tohoto rozhodnutí se nemůže nikterak domoci přepisu vlastnictví vozidla, které žalovanému prodala již v roce 2016, přičemž v důsledku chování žalovaného ji vznikla a vzniká škoda, když za žalovaného musela v minulosti platit pokuty a v době projednávání žaloby ji opětovně kvůli přestupkům spáchaným s předmětným vozidlem kontaktovala policie. Kromě určení vlastnického práva se žalobkyně domáhala náhrady škody ve výši 1.500 Kč, která ji vznikla tím, že za žalovaného musela uhradit pokutu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2016 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy prodala žalobkyně žalovanému motorové vozidlo značky Renault Master, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] za cenu 15.000 Kč uhrazenou žalovaným v hotovosti, kupující prohlásil, že se řádně seznámil se stavem vozidla a zavázal se provést jeho odhlášení a přihlášení na sebe u příslušného orgánu do 10 pracovních dnů od podpisu smlouvy, k čemuž převzal velký a malý technický průkaz, kupní smlouvu a plné moci k převodu. Z Příkazu Úřadu městské části [obec a číslo], odboru dopravně – správních agend ze dne 12. 8. 2020, sp. zn. S UMCP1255791/ 2019, bylo zjištěno, že žalobkyně byla coby provozovatelky předmětného vozidla uznána vinnou ze spáchání přestupků spočívajících ve špatném parkování dne 26. 2. 2019, 5. 3. 2019, 19. 3. 2019, 23. 3. 2019, 11. 4. 2019, 18. 4. 2019, 23. 4. 2019, 1. 5. 2019, 2. 5. 2019, 7. 5. 2019, 8. 5. 2019, 10. 5. 2019, 13. 5. 2019, 15. 5. 2019, 16. 5. 2019, 4. 6. 2019 a 5. 6. 2019 a byla ji uložena pokuta v celkové výši 1.500 Kč. Tuto pokutu měla zaplatit způsobem zjištěným ze sdělení Městské části [obec a číslo] o možnosti úhrady pokuty. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 11. 2018 včetně sdělení bylo zjištěno, že [ulice] kancelář pojistitelů vyzývala žalobkyni jako vlastníka a provozovatele k zaplacení příspěvku do garančního fondu za období od 8. 6. 2018 do 14. 9. 2018 ve výši 8.814 Kč. Z předžalobní upomínky pro nečinnost ze dne 9. 7. 2019 včetně obálky a z opakované výzvy k převedení vozidla ze dne 27. 7. 2019 včetně obálky bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k přepisu zakoupeného motorového vozidla. Ze žádosti o zápis změny vlastníka ze dne 24. 7. 2019 i z oznámení Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 22. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 7. 2019 žádala o zápis změny vlastníka silničního vozidla, načež byla vyzvána k předložení všech dokladů potřebných dle § 8 odst. 4 písm. a), b), zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Z usnesení Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 8. 10. 2019 bylo zjištěno, že řízení bylo z důvodu neodstranění podstatných vad žádosti (nedoložení dokladů) zastaveno. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k prodeji vozidla došlo na základě inzerátu, během odpoledne, žalovaný počítal s tím, že vozidlo hned odveze, a proto nebyl dostatek času k dotažení všech formalit; žalovaný provedl zkušební jízdu, předal peníze a odjel. To, že vozidlo není přepsané na žalovaného, zjistili se žalobkyní až po několika letech, kdy začaly chodit ve velkém množství pokuty manželce. Situaci řešili s příslušným zaměstnancem, který nakonec všechny přestupky shrnul pod jeden platební výměr ve výši 1 500 Kč, tato částka byla uhrazena dne 22. 8. 2019 převodem z účtu svědka. 4. Shora uvedená dílčí skutková zjištění požaduje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 6. Podle § 1099 občanského zákoníku se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 7. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 8. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím právním závěrům. 9. S ohledem na charakter žaloby se soud nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví. Shledal, že žalobkyně se bez tohoto určení nemůže domoci změny údajů v registru silničních motorových vozidel, přičemž za stávajícího stavu, v důsledku nesplnění smluvní povinnosti žalovaným, jenž i přes opakované výzvy k nápravě zůstává zcela pasivní, dochází k nepřiměřenému zasahování do právního postavení žalobkyně, která žije ve stálé nejistotě, kdy opět bude jako provozovatelka vozidla, s nímž nemůže již téměř pět let disponovat, například činěna odpovědnou za další přestupek spáchaný žalovaným. Určením, že žalovaný je vlastníkem předmětného automobilu, se zároveň vytvoří pevný právní základ pro případné další právní vztahy účastníků sporu. Soud proto dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného je dán. Na základě kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2016 došlo k tomuto dni dle vůle účastníků řízení k převodu vlastnického práva k předmětnému automobilu na žalovaného. Je tedy zřejmé, že k 3. 9. 2016 byl žalovaný právě na základě kupní smlouvy vlastníkem předmětného vozidla, a v této části proto soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil svou povinnost spočívající v odhlášení a přihlášení na sebe u příslušného orgánu do 10 pracovních dnů od podpisu smlouvy, k níž se v kupní smlouvě zavázal, a právě v důsledku nesplnění této povinnosti byla žalobkyně stále uvedena jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. [příjmení] provozovateli vozidla jí byla uložena pokuta ve výši 1.500 Kč z důvodu spáchání přestupků, jichž se dopustil nezjištěný řidič předmětného vozidla, kterou uhradila. V příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaným vznikla žalobkyni škoda ve výši uhrazené pokuty, proto soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku o povinnosti žalovaného v obecné pariční lhůtě tuto škodu žalobkyni zaplatit. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť ve věci zcela úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000 Kč.