10 C 227/2021-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.040,63 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za poskytnutí služby Internet, O2TV, v době od 1. 1. 2018 do 30. 11. 2019 účastníku telefonní stanice [číslo] na základě smlouvy o poskytnutí služeb O2 ze dne 11. 9. 2017 (částka 1.832,38 Kč) a dále neuhrazenou cenu za služby Platebních transakcí za nákupy u třetích stran poskytnuté žalovanému coby účastníku telefonní stanice [číslo] prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně v období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018 dle Smlouvy o poskytování služeb O2. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl účastníkem telefonní stanice [číslo] na niž byla v době od 1. 1. 2018 do 30. 11. 2019 poskytována služba Internet, O2 TV, na základě Smlouvy o poskytnutí služeb O2 ze dne 11. 9. 2017. K zaplacení poskytnutých služeb byla žalovaný vyzván fakturou [číslo] za zúčtovací období od 01.01.2018 do 31.01.2018 se splatností 27.02.2018 na částku 83,33 Kč, a následně za každý měsíc až do 30.11.2019 na částku 83,92 Kč fakturami [číslo] se splatností 28.03.2018, [číslo] se splatností 27.04.2018, [číslo] se splatností 30.05.2018, [číslo] se splatností 28.06.2018, [číslo] se splatností 27.07.2018, [číslo] se splatností 24.08.2018, [číslo] se splatností 24.09.2018, [číslo] se splatností 23.10.2018, [číslo] se splatností 23.11.2018, [číslo] se splatností 27.12.2018, [číslo] se splatností 23.01.2019, [číslo] se splatností 25.02.2019, [číslo] se splatností 25.03.2019, [číslo] se splatností 23.04.2019, [číslo] se splatností 23.05.2019, [číslo] se splatností 24.06.2019, [číslo] se splatností 23.07.2019, [číslo] se splatností 23.08.2019, [číslo] se splatností 23.09.2019, [číslo] se splatností 17.10.2019, [číslo] se splatností 19.11.2019, [číslo] se splatností 17.12.2019. Žalovaný byl dále účastníkem telekomunikační služby O2 [číslo] na základě Smlouvy o poskytování služeb O2. Žalobkyně žalovanému na základě uvedených smluv provádět platební transakce - zadávat platební příkazy k provedení plateb za své nákupy u třetích stran. Cenu za poskytnuté platební transakce za telefonní [číslo] za období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturami [číslo] za období od 01.01.2018 do 31.01.2018 se splatností 23.12.2019, částku 449,92 Kč, [číslo] za období od 01.02.2018 do 28.02.2018 se splatností 19.03.2018, částku 486,00 Kč, Faktura [číslo] za období od 01.03.2018 do 31.03.2018 se splatností 18.04.2018 částku 189,00 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ač byl o úhradu opakovaně upomínán dopisy ze dne 8. 1. 2019 a 16. 4. 2018 4. 2. 2019 a 16. 5. 2019. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Účastníci uzavřeli platné smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb a ceník. Na základě uvedených smluv poskytla žalobkyně žalovanému služby Internet O2TV umožnila žalobkyně žalovanému prostřednictvím své sítě provést platby za poskytnuté služby – nákupy u třetích stran s § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, žalovaný však vyúčtovanou cenu za služby žalobkyni neuhradil, ač služby u poskytovatelů služeb nereklamoval a ač byl jako poukázaná vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinen plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala. Z toho důvodu bylo návrhu ve smyslu ustanovení § 2 písmena n) zákona o elektronických komunikacích a v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek vyhověno. Příslušenství pohledávky je dáno ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a je vázáno na splatnost vyúčtování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.