11 C 256/2021-30 — Okresní soud v Karlových Varech

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel distančním způsobem dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byla vyplacena částka [částka] a převedena na jeho účet č. [bankovní účet], a to oproti závazku žalovaného vrátit žalobkyni nejpozději do [datum] celkem částku [částka] (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]). Žalovaný nezaplatil, a to ani na základě předžalobní výzvy k zaplacení, ničeho, takže aktuálně dluží částku žalovanou, která se skládá z nesplacené jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka], v kapitalizované výši [částka]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § [číslo], vztažmo k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky považuje za neplatnou ve smyslu § 580 odst. 1, vztažmo k § 1810 a násl. téhož zákona, neboť žalovaný smlouvu uzavřel v pozici spotřebitele, jemuž náleží zvýšená právní ochrana. Soud přihlédl k tomu, že RPSN činil při uzavření smlouvy 9 642 %, celkovou výši částky, která měla být vrácena, má za nepřiměřeně vysokou, též s ohledem na splatnost závazku ve lhůtě 27 dnů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Výrok IV. tohoto rozsudku vychází z § 4 písm. i), vztažmo k pol. 1/1a) zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích.