12 C 10/2021-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně na žádost žalovaného (neboť nebyl solventní a úvěr by nezískal) uzavřela dne 22.08.2018 smlouvu o úvěru [číslo] na financování mobilního telefonu Samsung G960 Galaxy S9 za kupní cenu 24.199 Kč, přičemž na úvěr zaplatila do 13.08.2020 celkem částku 30.456 Kč. Žalovaný se dne 21.08.2018 písemně zavázal, že bude úvěr řádně splácet, resp. na splátky úvěru bude žalobkyni zasílat měsíčně zasílat finanční částky, avšak dosud nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listiny sepsané a podepsané žalovaným dne 21.08.2018 soud zjistil, že se zavázal poskytovat žalobkyni 24 měsíců na měsíční splátky úvěru, který si žalobkyně vzala na sebe, za mobilní telefon Samsung G960 Galaxy S9 69 GB, který žalobkyně pro žalovaného zakoupila za částku 24.199 Kč (kupní cena telefonu 21.999 Kč a prodloužená záruku o 1 rok za částku 2.199 Kč). 5. Z faktury [číslo] ze dne 22.08.2018 soud zjistil, že žalobkyně zakoupila za kupní cenu 24.199 Kč mobilní telefon Samsung G960 Galaxy S9 69 GB. 6. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 26.08.2020 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu nejpozději do 05.09.2020. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. 10. Soud uzavřel, že žalovaný v listině sepsané a podepsané žalovaným dne 21.08.2018 projevil svoji vůli směřující k uznání závazku zaplatit žalobkyni to, co za něj na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22.08.2018 úvěrující společnosti uhradila v souvislosti se zakoupením mobilního telefonu výše uvedeného pro žalovaného, avšak žalovaný svůj závazek dosud ani po předžalobní výzvě nesplnil. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. odvislého od data ke splnění dluhu obsaženého v předžalobní výzvě ze dne 26.08.2020. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9.386,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.219 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.456 Kč sestávající z částky 2.340 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1.170 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.750 Kč ve výši 1.417,50 Kč.