12 C 7/2021-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vznikl tento nárok z titulu porušení povinností plynoucích z rámcové smlouvy o finančních službách, kterou žalovaný uzavřel dne 09.08.2017 s [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo] (dále jen původní věřitel). 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel dne 09.08.2017 s původním věřitelem smlouvu označenou jako rámcová smlouva o finančních službách. Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky původního věřitele, na něž smlouva přímo odkazovala. Z obchodních podmínek původního věřitele vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný původnímu věřiteli. Na základě této smlouvy byl původním věřitelem žalovanému zřízen a veden běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný čerpal z účtu finanční prostředky tak, že na tomto účtu došlo ke vzniku nepovoleného debetu ve výši 3.781,77 Kč, a to nejpozději ke dni 01.10.2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.01.2019 postoupil původní věřitel svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Podle usn. § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 7. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu ust. § 2662 o.z. Na základě této smlouvy zřídil původní věřitel žalovanému běžný bankovní účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami čerpal z účtu finanční prostředky tak, že nejpozději ke dni 01.10.2018 vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Podle obchodních podmínek původního věřitele tak vznikla žalovanému povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek původnímu věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalovaném vedle vrácení přečerpané částky též zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. Původní věřitel dne 28.01.2019 předmětnou pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy účinně postoupil včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.781,77 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.