13 C 22/2021-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou z 2.7.2020 domáhala zaplacení částky 1.000 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel smlouvu o zápůjčce dne 11.12.2014, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] p.l.c., Tagliaferro business Cnetre, Level 6, 14 [příjmení] [jméno], Sliema SLM [číslo]) dne 11.12.2014 žalované poskytl částku 1.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti 3.1.2015 nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 1.000 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] p.l.c., Tagliaferro business Cnetre, Level 6, 14 [příjmení] [jméno], Sliema SLM [číslo]) dne 11.12.2014 žalované poskytl částku 1.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 3.1. 2015 nevrátila. Dne 21. 12. 2017 věřitel s žalobkyní uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované. Přes předžalobní výzvu žalovaná ničeho nezaplatila. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně, coby podnikatel, a žalovaná, coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 1.000 Kč, kterou nevrátila ve lhůtě splatnosti. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.