13 C 354/2020-16 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaná se ve věci vyjádřila v podání z [datum]. Dle § 115 a) o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne [datum]. Na základě listinných důkazů, nesporných tvrzení soud zjistil následující skutkový stav: Dle výzvy z [datum], která byla doručena dne [datum], byla žalovaná vyzvána žalobkyní k přihlášení do evidence poplatníků televizních poplatků. Žalovaná se do evidence nepřihlásila, nezaslala žalobkyni čestné prohlášení pro osvobození od placení televizních poplatků (z důvodu, že nevlastní ani neužívá televizní přijímač). Dopisem z [datum] byla žalovaná vyrozuměna o zařazení do evidence plátců televizního poplatku s účinností od září 2019. Dle potvrzení z [datum] žalovaná je vedena v evidenci poplatníků televizních poplatků od srpna 2019. Na televizních poplatcích za období září 2019 až leden 2020 nebyla zaplacena na poplatcích celkem částka 675 Kč, jak specifikováno pod bodem III. žaloby, a to přes výzvu žalobkyně k zaplacení z [datum]. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek, nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy České televize, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, ustanovením § 4 odst. 2,3 zákona č. 348/2005 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok včetně příslušenství důvodným, neboť zde je právní povinnosti žalované, jakožto poplatníka televizních poplatků, k jejich úhradě, neboť ty zaplaceny nebyly v rozhodném období, jak uvedeno ve skutkových zjištěních, a to přes výzvu ze strany žalobkyně. Úrok z prodlení je stanoven dle § 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období prodlení do [datum] v kapitalizované výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Námitky žalované ohledně nepoužívání televize a placení internetu, jsou nerozhodné, neboť žalovaná se stala poplatníkem. Nelze dovodit existenci osvobození od placení televizních poplatků u žalované v rozhodném období ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., neboť žalovaná neučinila vůči žalobkyni oznámení dle § 4 odst. 3 tohoto zákona čestným prohlášením, v němž by uvedla, že splňuje předpoklady pro osvobození od placení poplatků z důvodu výše příjmů nedosahujícího 2,15 násobku životního minima, tj. nerozhodnou je námitka žalované ohledně její hmotné nouze. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby) po 200 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dvou režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1. 7. 2014. Soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání těchto nákladů, neboť žalovaná po doručení výzvy z května 2019 zůstala vůči žalobkyni nečinnou. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil dle § 160 o.s.ř. ve splátkách, přihlížeje k sociální situaci žalované.