15 C 190/2021-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byla vyplacena částka [částka] oproti jeho závazku vrátit nejpozději do [datum] celkem částku [částka], odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Z tvrzení žalobkyně uvedených v návrhu na zahájení řízení pak vyplývá, že žalovaný uhradil pouze částku [částka], a to dne [datum]. Dlužná částka nebyla zaplacena ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], kterou soud považuje za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Na žalobkyni přešla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991, vztažmo k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když smlouvu o úvěru, v níž žalovaný figuroval v postavení spotřebitele, shledal jako celek neplatnou pro nepřiměřenou výši ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky a odepřel jí právní ochranu ve smyslu § 6, 8 téhož zákona, zároveň tak počátek běhu prodlení stanovil až dnem následujícím po uplynutí lhůty k dodatečnému splnění stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě, přičemž veškeré platby žalovaného započetl na dlužnou jistinu. V tomto rozsahu návrhu vyhověl, ve zbytku jej zamítl jako nedůvodný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodl dle § 9 odst. 4 písm. a), odst. 6 z.č. 549/1991 Sb., položka 2 bod 2., položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku (nedošlo k vydání elektronického platebního rozkazu s ohledem na vady smlouvy mezi účastníky) o doměření soudního poplatku za žalobu; soudní poplatek činí 1.000 Kč, zaplaceno bylo 400 Kč.