15 C 371/2021-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3.630 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného za pronájem mobilní toalety. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Na základě písemné poptávky na pronájem mobilní toalety bez možnosti mytí rukou včetně servisu. Žalovaný s nabídkou souhlasil a dne 16. 07. 2020 objednávku potvrdil. Mobilní chemické WC TTB bylo dodáno na akci [ulice], [obec] dne 17. 07. 2020. Podle této objednávky pronajal žalobce žalovanému mobilní chemické WC TTB na akci [ulice], [obec], a to od poloviny 29. týdne 2020 do 33. týdne 2020, což žalobce dokládá fakturou [číslo] na částku 3.267 Kč splatnou dne 24. 07. 2020. Pronájem od 34. týdne 2020 do 37. týdne 2020 žalobce dokládá fakturou [číslo] na částku 2.904 Kč splatnou dne 24. 08. 2020. Na tuto fakturu byla započítána částka 2.541 Kč a zbývající dlužná částka tedy činí 363 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.630 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.000 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč ve výši 819 Kč.