19 C 108/2021-43 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 29.599,03 Kč jako neuhrazené faktury [číslo] splatné dne 12. 6. 2018 za provedení servisních prací na vozidle [registrační značka] a částky 118.831,55 Kč jako neuhrazené faktury [číslo] splatné dne 4. 6. 2019 za provedení servisních prací podle objednávky [číslo]. Dále se domáhala zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z uvedených částek, jdoucího ode dne následujícího po splatnosti uvedených faktur a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1.200 Kč. Žalobkyně po jednání soudu dne 18. 10. 2021 vzala podáním ze dne 22. 10. 2021 žalobu zpět co do částky 29.599,03 Kč a 118.831,55 Kč, neboť žalovaná dne 14. 10. 2021 uhradila uvedené částky (žalovaná uhradila ještě o 3.068,67 Kč více). Usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. [číslo jednací] soud vyzval žalovanou, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení sdělila, zda souhlasí s částečným zpětvzetím. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala, soud její souhlas podle § 96 odst. 3 o.s.ř. předpokládá, a proto řízení v rozsahu zpětvzetí podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil částečně (výrok I.). Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ze shora uvedených částek a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1.200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila dlužné faktury dne 14. 10. 2021 po podání žaloby, přičemž v případě faktur se jedná o individualizované částky, má soud za to, že zaplacením jistiny žalovaná svůj dluh vůči žalované uznala částečným plněním dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Důsledkem tohoto uznání je následek předvídaný § 2053 občanského zákoníku, tedy, že dluh v době uznání (v době úhrady) trval. V takovém případě má žalobkyně právo na úhradu příslušenství pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po splatnosti uvedených faktur podle § 1970 občanského zákoníku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1.200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě ve zbytku (po částečném zpětvzetí) vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41.948,55 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 148.430,58 Kč sestávající z částky 7.060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7.060 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2.856,88 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 32.296,88 Kč ve výši 6.782,34 Kč Celkem tak náklady činí 45.017,22 Kč, na které soud zohlednil žalovanou provedenou úhradu ve výši 3.068,67 Kč.