19 C 127/2020-25 — Okresní soud v Karlových Varech

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou – zdravotnickým zařízením, žalovaný je fyzickou osobou, přičemž v době poskytování zdravotní péče žalobkyní v období od 20. 8. 2018 do 10. 12. 2018 a dne 14. 1. 2019 pojištěn. Fakturou č. 7619021040 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 2.842 Kč za zdravotní péči poskytnutou v období od 20. 8. 2018 do 10. 12. 2018, a to do 28. 3. 2019 a fakturou č. 7619021060 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 300 Kč za zdravotní péči poskytnutou dne14. 1. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl pojištěn a nezaplatil žalobkyni dlužné částky vyúčtované citovanými fakturami za poskytnutou zdravotní péči, uložil soud žalovanému tuto povinnost ve smyslu § 2636 odst. 1 občanského zákoníku, neboť mezi účastníky byla uzavřena smlouva o péči o zdraví občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.