9 C 362/2021-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 1.143,54 Kč. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že nárok se týká smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která byla uzavřena mezi obchodní společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovanou, kdy žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, a tak došlo ze strany [anonymizováno] k ukončení smluvního vztahu odstoupením [anonymizováno]. Žalovaná [příjmení] nezaplatila poplatky za poskytnuté služby (pronájem zařízení) v celkové výši 1.143,54 Kč. Žalobce, který je právním nástupcem [anonymizováno] v důsledku fúze sloučením, nárokuje proto vůči žalované částku ve výši 1.143,54 Kč. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou postupem dle o.s.ř., se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, že [anonymizováno] jako poskytovatel a žalovaná jako uživatel uzavřeli dne 7. 12. 2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Uvedenou smlouvou se [anonymizováno] zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací, a proto byla žalované instalována a zapůjčena zařízení typu KAON HD USB-PVR a WIFI ED3.0 (prokázáno smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 7. 12. 2018, Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zakázkovým listem). Žalovaná [příjmení] nezaplatila poplatky za poskytnuté služby (pronájem zařízení) v celkové výši 1.143,54 Kč (prokázáno vyúčtováními). Žalovaná žalobci, který je právním nástupcem [anonymizováno] v důsledku fúze sloučením, dlužnou částku ve výši 1.143,54 Kč neuhradila ani přes výzvu zástupce žalobce (viz výzva ze dne 14. 7. 2021 včetně podacího archu). Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl oprávněným a důvodným, proto mu v celém rozsahu vyhověl. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 7. 12. 2018 uvedená smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která vykazuje také znaky smlouvy nájemní, jedná se tedy o tzv. smlouvu smíšenou. Právní předchůdce žalobce svoji povinnost ze smlouvy uzavřené mezi účastníky řádně plnil, žalovaná však porušila závazky, které v předmětné smlouvě přijala, když nezaplatila právnímu předchůdci žalobce poplatky za poskytnuté služby (nájemné za pronájem zařízení) v celkové výši 1.143,54 Kč, ačkoliv k tomu byla podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku povinna. Jelikož žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, byly jí uloženy rozhodnutím soudu. Ke splnění povinností byla žalované stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozhodnutí dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 2.500 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši - jednoduchá výzva k plnění) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 4.514 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.