9 C 363/2021-10 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 9.680 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný objednal u právního předchůdce žalobce [právnická osoba] a.s. přepravu zboží z místa nakládky v [obec] do místa vykládky v [obec]. Právní předchůdce žalobce přepravu dne 21. 1. 2021 provedl a příjem zboží v místě vykládky mu byl potvrzen. Provedenou přepravu žalobce (na nějž pohledávka vůči žalovanému přešla s účinností ke dni 1. 2. 2021, kdy došlo k převodu části závodu [právnická osoba] a.s. představované pobočkou Doprava na žalobce) žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 19. 4. 2021 se splatností částky ve výši 9.680 Kč ke dni 19. 6. 2021. Žalovaný fakturovanou částku v celkové výši 9.680 Kč ani přes výzvu zástupkyně žalobce neuhradil. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto dokumenty soud v plném rozsahu odkazuje (viz objednávka přepravy, dodací list, výpis z obchodního rejstříku, faktura, výzva k plnění s dodejkou). <b><i>Podle ustanovení § 2555 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.</b></i> Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Právní vztah mezi účastníky podléhá režimu občanského zákoníku podle ustanovení jeho § 2555 odst. 1 a násl. Právní předchůdce žalobce přepravil pro žalovaného zásilku silničním vozidlem, přičemž místa odeslání a určení zásilky se nacházela v ČR, přepravné bylo žalovanému řádně vyúčtováno, žalovaný byl tedy povinen zaplatit žalobci přepravné ve výši 9.680 Kč, což neučinil. Vedle dlužné jistiny má žalobce v případě prodlení žalovaného podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, určený ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Jelikož je nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení oprávněný a odpovídá zákonu, soud jej žalobci přiznal, stejně tak jako nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovanému byla ke splnění jeho povinností dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 363/2021 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 3.750 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání žaloby, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši – jednoduchá výzva k plnění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 6.026,50 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.