9 C 379/2021 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1.500 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že jelikož žalovaný dne 5. 11. 2018 použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce a nevykázal se na výzvu kontrolního orgánu platnou jízdenkou, byla mu uložena kontrolním orgánem žalobce povinnost zaplatit výše uvedenou částku. Žalovaný ji však doposud nezaplatil. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, a to z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 5. 11. 2018, že se žalovaný při kontrole provedené pracovníky žalobce dne 5. 11. 2018 v 19.21 hodin ve voze linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný dlužnou částku, která představuje přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč tak, jak vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek žalobce, do dnešního dne přes výzvu žalobce nezaplatil. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného včetně přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 tohoto zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Dle § 49 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky dopravce. Podle Smluvních přepravních podmínek žalobce je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, pokud není přirážka cestujícím uhrazena na místě. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalovaný použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce, aniž by se na výzvu kontrolního orgánu žalobce prokázal platným jízdním dokladem a že povinnost uloženou mu kontrolním orgánem žalobce zaplatit přirážku k jízdnému dosud nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovanému, jako cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla při kontrole pověřenou osobou žalobce dle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, povinnost zaplatit přirážku k jízdnému, bylo žalobě vyhověno jak co do jistiny představované nezaplacenou přirážkou k jízdnému, jejíž výše odpovídá Smluvním přepravním podmínkám žalobce a nepřesahuje částku uvedenou v § 37 odst. 6 citovaného zákona, tak co do úroku z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby). Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.