10 C 60/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že prostřednictvím svého komisionáře dodala žalované zboží – vína do žalovanou provozovaného [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] ke komisnímu prodeji v období od 18. 8. 2021 do 28. 8. 2021. Neprodaná vína byla vrácena zpět komisionáři žalobkyně, za ostatní – nevrácená vína vyfakturovala žalobkyně žalované částku ve výši 127.400 Kč splatnou dne 6. 9. 2021 Ani přes opakované výzvy, včetně výzvy předžalobní ze dne 8. 11. 2021, žalobkyně žalovaná tato vína neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z potvrzovacích listů – zápůjček do komise ze dnů 18. 8. 2021, 21. 8. 2021, 22. 8. 2021, 23. 8. 2021, 24. 8. 2021, 25. 8. 2021 a 27. 8. 2021 bylo zjištěno, kolik kusů jednotlivých značek vín bylo v tyto dny zapůjčeno do komise. Z potvrzovacího listu – vratky z komise ze dne 28. 8. 2021 bylo zjištěno, kolik kusů jednotlivých značek vín se z komise dne 28. 8. 2021 vrátilo. Z faktury [číslo] ze dne 30. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 127.400 Kč coby úhrady za zde specifikovaná vína. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. 5. Shora uvedená dílčí skutková zjištění učiněná z předložených listin považuje soud za skutkový závěr věci samé: 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy zejména že žalobkyně dodala žalovanému prostřednictvím komisionáře zboží, jehož cenu žalovaný ani přes výzvu ze strany žalobkyně neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení o povinnosti žalované zaplatit kupní cenu, a to včetně zákonných úroků prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a včetně náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč dle nařízení vlády 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25.000,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.096 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 127.400 Kč sestávající z částky 6.220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 3.110 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16.450 Kč ve výši 3.454,50 Kč.