12 C 18/2022-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody, kterou z titulu pojistné smlouvy ze dne [číslo] žalobkyně zaplatila za žalovaného, který dne 29. 11. 2018 v 17:30 hodin v [obec] řídil žalovaný po ulici [ulice] ve směru jízdy od ulice [ulice] směrem ke hřbitovu osobní vozidlo [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka]. Při jízdě po rovném úseku komunikace v mírném stoupání ve směru od ulice [ulice] u obytného domu [adresa] žalovaný s vozidlem najel na pravou krajnici, a poté vpravo mimo jízdní pruh, kde přední částí vozidla narazil do sloupu veřejného osvětlení, který se vlivem nárazu vyvrátil. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna Po příjezdu hlídky Policie ČR na místo dopravní nehody byl žalovaný vyzván k podrobení se dechové zkoušce přístrojem Dräger za účelem zjištění ovlivnění alkoholem. V čase 17:47 hodin byla u žalovaného provedena první dechová zkouška s výsledkem 2,75 promile alkoholu v krvi. Následně v čase 17:53 hodin byla provedena opakovaná dechová zkouška s výsledkem 3,15 promile alkoholu v krvi. Další opakovaná dechová zkouška byla provedena dne v čase 18:03 hodin s výsledkem 3,07 promile alkoholu v krvi. S výsledky dechových zkoušek žalovaný souhlasil. Také byl žalovaný vyzván k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, čemuž se žalovaný dobrovolně podrobil. Rozborem odebraného vzorku krve byla metodou plynové chromatografie a enzymatickou metodou stanovena hladina alkoholu ve výši 3,85 g. Za shora popsané jednání byl na žalovaného dne 21. 1. 2019 u Okresního soudu v Karlových Varech podán návrh na potrestání pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2, písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 13.7.2018 soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitel a [jméno] [příjmení] jako pojistník řízení uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (výše uvedeného) s účinností od 13.07.2018. 5. Ze záznamu o dopravní nehodě vypracovaného PČR KŘ Karlovarského kraje, č.j.: KRPK [číslo] [číslo] soud zjistil skutečnosti uvedené v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku. 6. Z faktury [číslo] ze dne 13.05.2019 splatné dne 27.05.2019 soud zjistil, že náklady na opravu stožáru veřejného osvětlení v majetku Města Karlovy Vary činily 13.616 Kč bez DPH. 7. Z výzvy žalobkyně ze dne 14.08.2019 soud zjistil, že tato vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady škody – postihu v částce 13.616 Kč do 13.09.2019. 8. Z výzvy žalobkyně učiněné prostřednictvím jejího zástupce ze dne 01.07.2021 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě postihu v žalované výši. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 11. Podle ust. § 2 písm. f) zák. č. 168/1999 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 12. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. i) zák. č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 13. Podle ust. § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 14. Soud má za zjištění a prokázané, že žalovaný jako řidič vozidla zavinil předmětnou dopravní nehodu shora uvedenou dne 29.11.2018 pod vlivem alkoholu. Je proto splněna podmínka postihu žalovaného jako řidiče škodícího vozidla dle shora citovaných zákonných ustanovení, neboť žalovaný jako řidič vozidla porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou žalovaný odpovídá. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.914,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.616 Kč sestávající z částky 1.660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.880 Kč ve výši 1.234,80 Kč.