12 C 380/2021-22 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 22.296 Kč s příslušenstvím představující důchod vyplacený na účet oprávněné osoby [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum], otci žalovaného po jeho smrti s tím, že žalovaný jako dědic odpovídá za pasiva dědictví. 2. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně vyplácela důchod [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Dne [datum] jmenovaný zemřel, avšak žalobkyně ještě dne 07.09.2018 a 08.10.2018 poukázala [jméno] [celé jméno žalovaného] důchod včetně doplatku důchodu za dobu od 10.09.2018 do 09.11.2018 v celkové výši 22.296 Kč, což plyne z výpisu z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného], č. ú.: [číslo] vedeného [právnická osoba] Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo potvrzeno, že dědicem majetku po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum], je žalovaný. Na výzvu žalobkyně ze dne 20.05.2020 k vrácení žalované částky žalovaný nereagoval. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala oprávněné osobě – [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum], důchod poté, co oprávněná osoba zemřela. Důchod je ve smyslu ust. § 3 odst. 1 a § 54 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nárokovou dávkou konkrétní osoby, je vázán pouze na tuto osobu a smrtí oprávněné osoby nárok na něj zaniká. Lze tedy uzavřít, že důchod byl žalobkyní vyplacen bez právního důvodu, a žalovaný, který je dědicem a právním nástupcem oprávněné osoby, je povinen dle ust. § 2991 občanského zákoníku bezdůvodné obohacení ve výši nevráceného zůstatku důchodu v částce 22.296 Kč žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle ust. § 2odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou č. 1 bod 1b) sazebníku soudních poplatků.