13 C 275/2022-17 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17.097,99 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených vyúčtování za poskytnuté služby třetích stran, tak i z titulu neuhrazené kupní ceny za koncové zařízení, které bylo žalovanému poskytnuto na základě účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřených mezi žalovaným a společností T- [právnická osoba] Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115 a) o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 19. 8. 2022. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Společnost T- [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (čísel specifikovaných v žalobě), na jejichž základě byla žalovanému dodána koncová zařízení, žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny za koncové zařízení ve sjednaných splátkách dle dat splatnosti uvedených v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací, s tím, že pokud nebude uhrazena příslušná splátka ve lhůtě splatnosti, stane se splatným celý dluh. Žalovanému byly poskytovány služby třetích stran uvedené v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací, a to v období březen až červen 2019 (specifikovaném v žalobě). Žalovaný splátky ve lhůtách splatnosti stanovených ve vyúčtováních služeb elektronických komunikací neuhradil, neuhradila cenu za poskytnuté služby třetích stran specifikované v těchto vyúčtováních, celkem ve výši 17.097,99 Kč. Dne 16. 11. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, postoupení bylo oznámeno žalovanému. V souladu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky důvodnými, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť byly platně v rámci účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřeny kupní smlouvy ve smyslu § 2079 a následující občanského zákoníku, na základě kterých právní předchůdce žalobkyně dodal žalovanému koncové zařízení a žalovaná se zavázala uhradit dohodnutou kupní cenu ve splátkách ve lhůtách splatnosti stanovených v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaný svou povinnost hradit kupní cenu nesplnil, ocitla se v prodlení s úhradou splátek a v souladu s ujednáním účastníků došlo k zesplatnění zůstatku dohodnuté kupní ceny. Důvodným soud shledal nárok na zaplacení služeb třetích stran. Žalovaný byl jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinen plnit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili právnímu předchůdci žalobkyně (T- [právnická osoba]), aby platby od účastníků vybíral. Z toho důvodu bylo žalobě ve smyslu ust. § 2 písmeno n) zák. č. 127/2005 Sb., v souladu s všeobecnými podmínkami, v části týkající se dlužných plateb za služby obsahu vyhověno. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazený zůstatek služeb třetích stran, tak i zůstatek kupní ceny, se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to za období prodlení s plněním peněžitého závazku v zákonné výši, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána, neboť na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stala věřitelem žalovaného. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1. 7. 2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29. 5. 2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1. 7. 2014.