13 C 29/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se žalobou ze dne 7.9.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 3.143 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dle § 115 a) o. s. ř. ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 18. 2. 2022. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností, soud zjistil následující skutkový stav: Dne 15.3.2018 byla mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo pod adresou [adresa], součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Obchodník dodával žalovanému do sjednaného odběrného místa plyn, cenu vyúčtoval fakturou [číslo] na částku 2264 Kč za období 27.3.2018 do 1.11.2018, s datem splatnosti 27.12.2018, fakturou [číslo] na částku 1265 Kč za období 2.11.2018 do 5.6.2019, s datem splatnosti 25.6.2019. Mezi [právnická osoba] Prodej a.s. a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému. Žalovaným přes upomínky, předžalobní výzvu, nebylo ničeho zaplaceno. V souladu s ustanovením § 72 energetického zákona, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o sdružených službách dodávky plynu, uzavřená ve smyslu ustanovení § 72 energetického zákona, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, tj. dodávala do sjednaného odběrného místa plyn, v souladu s platebními podmínkami smlouvy vyúčtovala předmětnými fakturami cenu, žalovaný porušil smluvní povinnosti, neboť cenu dodaného a vyúčtovaného plynu ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně ohledně uplatněných nároků je dána, neboť na základě smlouvy o postoupení pohledávky se žalobkyně stala věřitelem žalovaného. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatňování práva, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení, tj. odměny advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i DPH ve výši 21 % z těchto nákladů dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem ve výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Novela advokátního tarifu účinná od 1.7.2014 respektuje nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 29.3.2012 sp. zn. I. ÚS 3923/2011 a rozhodnutí z 29.5.2012 sp. zn . ÚS 988/2012, z obsahu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se podává, že se jedná o formulářovou žalobu. Z informačního systému ISAS se podává, že žalobkyně u soudu podala řadu žalob na plnění (na úhradu nedoplatků vyúčtované ceny elektřiny, plynu), přičemž se jedná právě o žaloby uplatněné návrhy ve skutkově obdobných věcech, které se liší toliko doplněním číselných údajů o datu uzavření smlouvy, o výši dlužné částky, době splatnosti, fakturačního období, apod. S ohledem na zásadu přiměřenosti tak soud podepsaný ve věci aplikoval advokátní tarif ve znění účinném od 1.7.2014.