14 C 85/2021-107 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky č. 772/17 nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku p. č. st. [číslo], spoluvlastnického podílu o velikosti 5424/229374 na společných částech budovy [adresa] stojící na pozemku p. č. st. [číslo] a spoluvlastnického podílu o velikosti 5424/229374 na pozemku p. č. st. [číslo], vše v k. ú. [část obce], obci [obec] (dále jen„ předmětná bytová jednotka“), neboť žalobkyně v době uzavření smlouvy trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou právně jednat a nedisponovala takovou intelektuální a volní vyspělostí, aby byla schopna posoudit obsah, účel a důsledky svého jednání, a darovací smlouva je tudíž neplatná. 3. Žalovaný s žalobou souhlasil. 4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 2. 10. 2018 uzavřela žalobkyně jako dárce s žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu ohledně bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku p. č. st. [číslo], spoluvlastnického podílu o velikosti 5424/229374 na společných částech budovy [adresa] stojící na pozemku p. č. st. [číslo] a spoluvlastnického podílu o velikosti 5424/229374 na pozemku p. č. st. [číslo], vše v k. ú. [část obce], obci [obec]. Na základě návrhu ze dne 18. 7. 2019 bylo u [název soudu] zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně, které bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci tohoto řízení byl dne 7. 12. 2019 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podle jehož závěru žalobkyně trpí duševní poruchou, a to snížením intelektu do pásma lehké mentální retardace s intelektovým deficitem v dolní polovině uvedeného pásma, tento stav je trvalý, rozvíjející se od časného dětství a není ovlivnitelný léčebnými metodami, její rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou podstatnou měrou snížené a odpovídají mentální úrovni devítiletého podprůměrného dítěte, žalobkyně je schopna samostatně nakládat s finančními prostředky do výše 200 Kč týdně, není schopna účelného a plánovitého hospodaření s financemi a majetkem, není schopna se smluvně a majetkově zavazovat a není schopna vyhodnotit obsah, účel a důsledky jakékoli smlouvy. Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] (právní moc 25. 3. 2020) byla žalobkyně na dobu pěti let omezena ve svéprávnosti kromě jiného v tom rozsahu, že není způsobilá nakládat s majetkem a s finančními prostředky přesahujícími částku 200 Kč týdně, smluvně a majetkově se zavazovat, měnit stávající právní vztahy, není schopna darovat a přijímat dar. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle ust. § 80 c) o. s. ř. lze návrhem na zahájení řízení uplatnit, vybylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. 8. Podle ust. § 24 věta první občanského zákoníku každý člověk odpovídá za své jednání, je-li sto posoudit je a ovládnout. 9. Podle ust. § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 10. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení vlastnického práva k předmětné bytové jednotce s tím, že darovací smlouva, na základě které bylo vlastnické právo žalovaného k předmětné bytové jednotce zapsáno do katastru nemovitostí, je neplatná. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. je existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, který je v daném případě nepochybně, že dán, neboť soudní rozhodnutí může být podkladem pro provedení změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Pokud jde o posouzení platnosti samotné darovací smlouvy, pak její platnost, stejně jako platnost jakéhokoliv jiného právního jednání, je vázána na naplnění určitých náležitostí, mezi něž patří i způsobilost k právním jednáním jednající osoby. Žalobkyně sice nebyla v době uzavření darovací smlouvy osobou omezenou ve svéprávnosti, byla omezena až přibližně rok poté, nicméně za situace, kdy se ze znaleckého posudku podává, že žalobkyně trpí duševní poruchou – snížením intelektu do pásma lehké mentální retardace s intelektovým deficitem v dolní polovině pásma od časného dětství, že její rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou podstatnou měrou snížené a odpovídají mentální úrovni devítiletého podprůměrného dítěte, není schopna se smluvně a majetkově zavazovat a není schopna vyhodnotit obsah, účel a důsledky jakékoli smlouvy, je dle názoru soudu nutné dovodit, že již v době uzavření darovací smlouvy žalobkyně z důvodu duševní poruchy nedisponovala dostatečnou intelektuální a volní vyspělostí pro to, aby byla s to posoudit následky svého jednání – uzavření darovací smlouvy a své jednání ovládnout. Žalobkyně tedy ve smyslu ust. § 581 občanského zákoníku nebyla osobou způsobilou uzavřít posuzovanou darovací smlouvu, a proto je tato darovací smlouva absolutně neplatným právním úkonem, který nemohl vyvolat právní následky. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve sporu úspěšná žalobkyně s ohledem na specifika daného sporu náhradu nákladů řízení nepožadovala.