15 C 210/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 248.810 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] uzavřené dne 14. 2. 2020 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 1. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), aniž nařizoval jednání. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru č. [bankovní účet], výpisem z účtu žalované, rozhodnutím o zesplatnění, Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 14. 2. 2020 byla mezi původním věřitelem jako úvěrující bankou a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], jejímž obsahem je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu poskytnout žalované úvěr ve výši 250.075 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr 95 pravidelnými měsíčními splátkami po 4.247 Kč vždy do každého 10. dne v měsíci počínaje dnem 10. 2. 2020, a to včetně smluveného úroku ve výši 12,9 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než tři měsíce či pro případ prodlení se splacením více než dvou splátek bylo v článku 8 sjednáno právo původního věřitele prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný ve lhůtě a za podmínek stanovených v písemné výzvě. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s úhradou úvěrových splátek, původní věřitel rozhodl o zneplatnění úvěru k datu 23. 12. 2020, což žalované oznámil dopisem ze dne 26. 12. 2020, v němž zároveň vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru žalovaná ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 1. 2021 postoupil původní věřitel pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalované částkou 248.810 Kč na jistině. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úrok z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě které poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 250.075 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy splácet poskytnutý úvěr, a proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalované tak vznikla povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci k vedení sporu. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanský zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úroku z úvěru vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44.801 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9.953 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 248.810 Kč sestávající z částky 9.300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9.300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9.300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28.800 Kč ve výši 6.048 Kč.