16 C 188/2021-77 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobním návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 17. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného a určil obsah prohlášení žalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako pojištěným a žalovaným jako pojistitelem byla za účasti dalších smluvních stran dne 25. 6. 2018 uzavřena Smlouva o pojištění bezpodmínečné záruky za řádné splnění zajištěné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“). Stejného dne vydal žalovaný [příjmení] prohlášení [číslo] které mělo zaniknout uplynutím pojistné doby, tedy 31. 12. 2020. Dle pojistné smlouvy složil žalobce dne 5. 12. 2018 kolaterální záruku ve výši 1.500.000 Kč na účet č. [bankovní účet], který byl zřízen u [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“) na základě Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne 28. 11. 2018 uzavřené mezi bankou, žalobcem a žalovaným jako vedlejším účastníkem smlouvy (dále jen„ smlouva o účtu“). Nedatovaným dopisem následně v roce 2020 oznámil žalovaný žalobci, že mu byla příslušnými rumunskými orgány odebrána licence a u rumunských soudů bylo zahájeno řízení o likvidaci žalovaného. Dne 4. 11. 2020 proto žalobce odstoupil od pojistné smlouvy a vyzval žalovaného, aby bance oznámil, že došlo k zániku Písemného prohlášení [číslo] ze dne 25. 6. 2018, což je podle části 2 písm. b) smlouvy o účtu podmínkou pro to, aby banka vrátila složenou kolaterální záruku žalobci. Přes opakované výzvy žalobce však žalovaný bance potřebné oznámení nepředložil. Žalobci tedy nezbývá než se domáhat toho, aby soud nahradil projev vůle žalovaného a určil obsah prohlášení žalovaného o zániku Písemného Prohlášení [číslo] ze dne 25. 6. 2018, neboť se jiným způsobem bez součinnosti žalovaného nemůže domoci vrácení složené kolaterální záruky, což žalobci potvrdila i sama banka. O zániku předmětného prohlášení nemůže být sporu, neboť termín 31. 12. 2020 již uplynul. Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl rovněž vyzván, aby se vyjádřil k žalobě, a to usneseními úředně přeloženými do anglického jazyka, kterým žalovaný běžně se žalobcem komunikoval, a tedy mu rozumí, přičemž usnesení byla žalovanému doručena na adresu jeho sídla v Rumunské republice prostřednictvím dožádaného rumunského soudu. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez pokračování -3- sp. zn. 16 C 188/2021 nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř.). Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že mezi žalobcem jako pojištěným a žalovaným jako pojistitelem byla za účasti dalších smluvních stran dne 25. 6. 2018 uzavřena pojistná smlouva. Stejného dne vydal žalovaný [příjmení] prohlášení [číslo] které mělo zaniknout uplynutím pojistné doby, tedy 31. 12. 2020 (viz pojistná smlouva a Písemné prohlášení na č.l. 5 – 8 spisu). Dle pojistné smlouvy složil žalobce dne 5. 12. 2018 kolaterální záruku ve výši 1.500.000 Kč na účet č. [bankovní účet], který byl zřízen u banky na základě smlouvy o účtu (viz smlouva o účtu a výpis z účtu na č.l. 9 – 11 spisu). Nedatovaným dopisem následně v roce 2020 oznámil žalovaný žalobci, že mu byla příslušnými rumunskými orgány odebrána licence a u rumunských soudů bylo zahájeno řízení o likvidaci žalovaného, což si žalobce potvrdil i nahlédnutím na webovou stránku ČNB (viz dopis na č.l. 12 spisu a upozornění ČNB na č.l. 13 spisu). Dne 4. 11. 2020 proto žalobce odstoupil od pojistné smlouvy a vyzval žalovaného, aby bance oznámil, že došlo k zániku Písemného prohlášení [číslo] ze dne 25. 6. 2018, což je podle části 2 písm. b) smlouvy o účtu podmínkou pro to, aby banka vrátila složenou kolaterální záruku žalobci (viz odstoupení od pojistné smlouvy na č.l. 14 spisu). Přes opakované výzvy žalobce a jeho zástupce však žalovaný bance potřebné oznámení nepředložil, pouze neurčitě uváděl, že je ke spolupráci se žalobcem a bankou připraven (viz vzájemná komunikace účastníků řízení na č.l. 15 – 23 spisu). Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, která měla, stejně jako Písemné prohlášení [číslo] vystavené žalovaným, zaniknout nejpozději uplynutím pojistné doby, tedy dne 31. 12. 2020. Závazky z pojistné smlouvy zajistil žalobce složením kolaterální záruky ve výši 1.500.000 Kč na účet u banky. Jelikož žalovaný žalobci oznámil, že mu byla příslušnými rumunskými orgány odebrána licence a u rumunských soudů bylo zahájeno řízení o jeho likvidaci, žalobce zcela po právu odstoupil od pojistné smlouvy. I kdyby tak žalobce neučinil, tak je nepochybné, že pojistná smlouva uplynutím dne 31. 12. 2020 zanikla, stejně jako Písemné prohlášení [číslo]. Ke vrácení složené kolaterální zálohy bankou žalobci je však nutná součinnost žalovaného, který měl bance oznámit, že Písemné prohlášení [číslo] zaniklo. Jelikož tak žalovaný přes opakované výzvy žalobce neučinil, nahradil soud projev vůle žalovaného a ve výroku I. rozsudku určil obsah prohlášení žalovaného o zániku Písemného prohlášení [číslo]. Na tomto určení má žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř., neboť bez něj by se žalobce v případě pokračující nečinnosti žalovaného nedomohl vrácení složené kolaterální záruky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 10.000 Kč (odměna za čtyři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby a vyjádření ze dne 14. 7. 2021) a náhrady hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 15.552 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné zákonné třídenní lhůtě. pokračování -4- sp. zn. 16 C 188/2021