16 C 67/2019-943 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhaly na žalované uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků (uvedených ve výrocích I. a II.). Uváděly, že žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyň jsou nositeli restitučního nároku na náhradu za nevydané pozemky (s odkazem na rozhodnutí uvedená níže v odst. 5. odůvodnění). Protože pozemky byly právní předchůdkyni žalobkyň odňaty bezprostředně s výstavbou sídlišť a nebyly vráceny z důvodů své zastavěnosti, měly by být žalovanou oceněny jako pozemky stavební (tedy podstatně dráže, než učinila žalovaná, popř. její právní předchůdce). Žalobkyně vycházely z uvedených skutečností, a tak výši svého nároku oceňovaly (na základě znaleckého posudku) na 7.229.750 Kč (pro provedení srážek s ohledem na polohu odňatých pozemků a jejich dostupnost a vybavenost nebyl důvod). Žalovaná dosud (během dvou let řízení) restituční nárok žalobkyň neocenila řádně (tj. pozemky jako stavební) a ocenila hodnotu tohoto nároku na pouhých 230.000 Kč (ač sama měla k dispozici interní ocenění na částku více než 4.000.000 Kč). Výběrových řízení se žalobkyně (a jejich právní předchůdkyně) účastnily pouze v minimálním rozsahu, protože nemohly vykázat řádně stanovanou hodnotu restitučního nároku (žalovaná odmítala nárok přecenit); uplatňovanému mimořádnému postupu žalobkyň svědčí i judikatura – rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2597/2015. Žalovaná dále upřednostňuje v nabídkách pozemků nerestituenty (využívá převodů státních pozemků oproti převodu jiných pozemků o podstatně nižší hodnotě a s vysokým doplatkem od třetí osoby), nabídka vhodných náhradních pozemků pro restituenty je malá; navíc možnost se ucházet o vhodné pozemky byla výrazně omezena chybným oceněním nároku žalobkyň. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou. Popírala, že by se žalovaná (a její právní předchůdce) dopustila (dopustili) liknavého, či svévolného postupu. Podmínkou pro uplatnění práva na převod konkrétních náhradních pozemků je vyhrazen právě pouze situaci, kdy k takovému protiprávnímu postupu dojde. Žalovaná trvala na tom, že restituční nárok žalobkyň byl oceněn správně (pozemky nebyly v době odnětí státem stavebními pozemky). Žalovaná nabízí dostatečné množství dostatečně kvalitních náhradních pozemků ve veřejných výběrových řízeních. Svévolným by postup žalované byl pouze tehdy, pokud by ne námitky žalobkyň k ocenění restitučního nároku nereagovala; žalovaná reagovala a částečně změnila své stanovisko ohledně části restitučního nároku. Žalovaná odporovala vhodnosti náhradních pozemků. Pokud jde o pozemky v k. ú. [obec], jsou dotčené využíváním lyžařského areálu na Neklidu; soud již rozsudkem ve věci sp. zn. 17 C 34/2018 z uvedených důvodů vyloučil, že se na uvedené pozemky vztahuje zákon o půdě. Pozemky v k.ú. [obec] u [obec] rovněž nejsou k vydání vhodné: p.p. [číslo] je dotčena dopravní a technickou infrastrukturou, p.p. [číslo] je dotčena smlouvou budoucí o zřízení věcného břemene (žalovaná nemá k dispozici), p.p. [číslo] je používána pro sport. Všechny uvedené pozemky jsou dotčeny provozováním [příjmení] [příjmení] a jsou s ohledem na svou polohu, nezemědělský charakter a nevhodnost pro zemědělské hospodaření nezpůsobilé pro vydání. I když u náhradních pozemků není zákonná výluka pro vydání, nejsou součástí zemědělského půdního fondu a nejsou též ani primárně určeny k zemědělskému hospodaření. 3. O částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením z 17. 6. 2020, č.j. 16 C 67/2019-492, pokud jde o pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. 4. Mezi účastníky bylo nesporné: a) Žalobkyně jsou dědičkami zůstavitelky [jméno] [příjmení], která byla (původní) oprávněnou osobou podle zákona o půdě (jí se týkaly dvě ze tří restitučních rozhodnutí); o tom svědčilo dědické rozhodnutí o vypořádání pozůstalosti týkající se zůstavitelky [jméno] [příjmení] (č.l. 59). 5. b) O restitučních nárocích právní předchůdkyně žalobkyň jako oprávněné osoby podle z. č. 229/1991 Sb. bylo pravomocně rozhodnuto: ve vztahu k právní předchůdkyni žalobkyň Ministerstvem zemědělství – Pozemkovým úřadem Praha z 17. 9. 2008, č.j. PÚ 8043/93/4 (č.l. 22) včetně stavebně technické dokumentace k rozhodnutí (příloha B/), pokud jde o určení že právní předchůdkyně žalobkyň není vlastníkem části [parcelní číslo] (dle PK) o výměře 10 147 m2 v k.ú. [část obce]; ve vztahu k právní předchůdkyni žalobkyň Ministerstvem zemědělství – Pozemkovým úřadem Praha dne 16. 9. 2008, č.j. PÚ 8043/93/3 (č.l. 25), pokud jde o určení, že právní předchůdkyně žalobkyň není vlastníkem p. [číslo] (dle PK) o výměře 13 704 m2 v k. ú. [část obce]; ve vztahu k žalobkyním rozhodnutím Státního pozemkového úřadu z 31. 10. 2017, č.j. PÚ 8043/93/6 (č.l. 19), pokud jde o určení, že každá ze žalobkyň (1/2/) není vlastnicí st.p. [číslo] (dle PK) s [adresa] o výměře 2 079 m2 a část [parcelní číslo] (dle PK) o výměře 5 068 m2 v k.ú. [část obce]; stavebně technická dokumentace k těmto dvou rozhodnutím byla založena v přílohové obálce pod písm. C/. Uvedené nesporné skutečnosti byly v souladu s uvedenými listinami (rozhodnutími); odňaté pozemky nebylo možné vydat (s ohledem na ztrátu zemědělského charakteru usedlosti, s ohledem na zastavěnost, nebo pro souvislost se zastavěným areálem - § 11 odst. 1 písm. c), odst. 4 z. č. 229/1991 Sb.) 6. c) Náhradní pozemky v katastrální území Pstruží u Merklína, obec Merklín parc. [číslo] 1 18 852 m2 s náletovými porosty podle posudku v příloze 3/ o výměře 6 930 m2), [číslo] (4 823 m2 s porosty podle znaleckého posudku v příloze 3/ o výměře 4 570 m2) a [číslo] (3 722 m2 s porosty podle téhož o výměře 1 650 m2) a v katastrálním území Jáchymov, obec Jáchymov [číslo] 17 064 m2), [číslo] (17 763 m2) a [číslo] byly ve vlastnictví žalované (s právem správy Státního pozemkového úřadu), jako druh pozemků byl uveden u pozemků v k. ú. [obec] (viz výpis z 5. 3. 2019, č.l. 274) ostatní plocha (neplodná půda) a u pozemků v k.ú. [obec] u [obec] (viz výpis č.l. 544) ostatní plocha (jiná plocha). Mezi účastníky byla nesporná i cena (hodnota) náhradních pozemků podle znaleckého posudku, byť s ohledem na výsledek řízení (neúspěch žalobkyň) uvedená skutečnost již nebyla podstatná. Pokud jde o k. ú. [obec] u [obec], pak mezi účastníky byla nesporná cena dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z 22. 7. 2019 (příloha [číslo] přílohové obálky), tj. 73.395,90 Kč, 26.808 Kč a 32.072,10 Kč; nepodstatné se tak stalo ocenění pozemků znaleckým posudkem [právnická osoba] (příloha [číslo] přílohové obálky). Pokud jde o k. ú. [obec], pak mezi účastníky byla nesporná cena dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z 12. 12. 2017 s přílohami, tj. informacemi z katastru nemovitostí, mapami, územním plánem a fotografiemi (č.l. 283), tj. 53.352 Kč a 54.639 Kč, nikoli cena stanovená znaleckým posudkem z 13. 5. 2019, [číslo] 2019 [právnická osoba] (příloha G/ přílohové obálky). 7. Mezi účastníky bylo původně sporné: a) Jaká byla výše restitučního nároku žalobkyň, u které bylo hlavní spornou skutečností, zda odňaté pozemky (které nemohly být vydány), měly stavební charakter (byly odňaty pro účely výstavby) a pokud ano, zda se při stanovení jejich ceny uplatní srážky dle přílohy 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Pokud jde o charakter odňatých pozemků a jejich vlastnosti (které měly odůvodnit nebo vyloučit uplatnění srážek), byla provedena řada důkazů, ze kterých vyplynulo odnětí (nevrácených) pozemků právě za účelem výstavby sídlišť (to byl ostatně důvod jejich nevydání v restituci) a neexistence důvodů pro aplikaci srážek. V usnesení Nejvyššího soudu z 16. 9. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2555/2020 (č.l. 440) byl potvrzen závěr, který se nakonec stal mezi účastníky nesporný. 8. K okolnostem odnětí pozemků (jejich ocenění jako stavebních pozemků) a k jejich vlastnostem, které byly podstatné pro stanovení jejich ceny pro účely vyčíslení hodnoty restitučního nároku, se vztahovaly smlouvy, kterými právní předchůdkyně žalobkyň pozbyla původní pozemky: kupní smlouva z 3. 12. 1969 z č.l. 13 ohledně PK 638, 846 v k.ú. [část obce] pro výstavbu sídliště [část obce] – [okres] v [obec]; kupní smlouva z 13. 9. 1976 z č.l. 15 ohledně PK 620 k.ú. [část obce] (82 m2) pro výstavbu sídliště [část obce], kupní smlouva z 11. 6. 1973 z č.l. 16 p.v. ohledně PK 620 k.ú. [část obce] (6.672 m2) pro výstavbu sídliště [část obce], kupní smlouva z 19. 9. 1976 z č.l.17 p.v. ohledně PK 620 k.ú. [část obce] 3.393 m2 pro výstavbu sídlišť, dále protokol z 13. 2. 2008 o okolnostech odnětí nemovitostí (č.l 29), znalecký posudek [právnická osoba] z 14. 12. 2018 [číslo] (č.l. 30) ve znění dodatku [číslo] k tomuto posudku - znaleckého posudku [číslo] 2019 (příloha A/), fotografie statku a komunikace (č.l. 194, 195, 212, 215, 216, 224, 225, 226), územní rozhodnutí z 21. 12. 1970 (č.l 209), opatření útvaru hlavního architekta hl. m. [obec] k aplikaci § 14 odst. 1 vyhl. [číslo] z 20. 7. 1989 (č.l. 386). Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] z 21. 11. 2008 (č.l. 90, č.l. 101), posudku z 11. 12. 2017 Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 125 p.v., včetně příloh č.l. 129 a násl.) a zn