17 C 40/2022-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení jízdného 11 Kč a přirážky k jízdnému 1.000 Kč v souvislosti s jízdou žalované prostředkem veřejné hromadné dopravy, který provozoval právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], dne 29. 7. 2016 bez platné jízdenky. 3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala dne 29. 7. 2016 prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]), konkrétně vlakovou soupravou [číslo] bez platné jízdenky v úseku trati [obec] – Božíčany. Žalovaná se na výzvu kontrolora neprokázala jízdenkou, nezaplatila jízdné ve výši 11 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou zřejmé z Tarifu právního předchůdce žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] DELELOPMENT LIMITED, se sídlem [adresa], [právnická osoba] ORE, [příjmení] [jméno], a ta ji smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 2. 2. 2017 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Podle § 2550 z. č. 89/2012 Sb. („občanského zákoníku“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách“ tam uvedená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. 7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 8. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o přepravě osoby podle § 2550 občanského zákoníku. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 011 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.