18 C 400/2022-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 46 724,04 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o kontokorentním úvěru – službě [anonymizováno], která byla spojena s vedením běžného účtu, jejž pro žalovaného vedla žalobkyně na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 28. 3. 2011; k účtu byla sjednána dispozice úvěru ve výši 37 000 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil na základě listinných důkazů předložených žalobkyní tento skutkový závěr: Účastníci sjednali tzv. Dispozicemi kontokorentní úvěr, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem 37 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku vrátit včetně sjednaných úroků, přičemž při překročení sjednaného limitu byla žalobkyně oprávněna převést dlužnou částku na nově otevřený úvěrový účet a prohlásit úvěr za okamžitě splatný a úročit ho sjednanou sazbou. Žalovaný porušoval smluvní ujednání, překračoval povolený limit, proto žalobkyně předmětnou smlouvu vypověděla a prohlásila celý dluh žalovaného v celé výši ke dni 9. 11. 2021 za splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné jistiny a poplatků. 5. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva poskytnutí kontokorentu do výše 37 000 Kč tj. smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr do výše 37 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem shora již popsaným, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Žalovaný tak po zesplatnění úvěru dne 9. 11. 2021 zůstal ke dni podání žaloby dlužen na jistině úvěru částku 46 724,04 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně poplatků účtovaných poplatků. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny včetně příslušenství tak i co do poplatků. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 776,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 870 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 724,04 Kč sestávající z částky 2 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 840 Kč ve výši 2 066,40 Kč.