19 C 151/2022-20 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující součet jistin poskytnutých úvěrů ve výši 60.333,48 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu rámcové smlouvy [číslo] ze dne 31. 10. 2013 a smluv o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 13. 6. 2014, č. [anonymizováno] ze dne 9. 7. 2014, č. [anonymizováno] ze dne 18. 8. 2014, č. [anonymizováno] ze dne 13. 9. 2014, č. [anonymizováno] ze dne 8. 10. 2014, č. [anonymizováno] ze dne 2. 11. 2014 a č. [anonymizováno] ze dne 31. 8. 2020. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně porušil povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplatil poskytnuté úvěry, které mu žalobkyně na základě shora uvedených smluv poskytla. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ze shora citované rámcové smlouvy o úvěru a citovaných úvěrových smluv bylo zjištěno, že se jejím obsahem žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěry ve výši 80.000 Kč, 22.000 Kč, 10.000 Kč, 15.000 Kč, 20.000 Kč, 10.000 Kč a 41.253 Kč a žalovaný se zavázal tyto úvěry včas a řádně splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Jelikož žalovaný porušil smlouvy a řádně nesplácel, žalobkyně všechny úvěrové smlouvy zesplatnila v souladu se smlouvami o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaný uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu a na jejím základě jednotlivé smlouvy o úvěry, na základě kterých žalobkyně poskytnula žalovanému sjednané úvěry, které žalovaný řádně nesplácel sjednanými měsíčními splátkami, a proto žalobkyně úvěry zesplatnila. Povinnost vrátit žalobkyni nesplacenou jistinu úvěru spolu s úroky žalovanému plyne z ustanovení § 497 zák. č. 513/1991 Sb. (dále jen ObchZ), dle kterého se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacené jistiny poskytnutých úvěrů společně s příslušenstvím, sestávajícím z úroku z úvěru a úroku z prodlení v zákonné sazbě z dlužné úvěrové jistiny. Povinnost žalovaného k úhradě úroku z prodlení vyplývá z § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení (konkrétně specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku) byla soudem stanovena dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.414 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.414 Kč.