20 C 178/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 7. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 5.000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokutu. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalobce (dříve [právnická osoba]) poskytl žalované hardwarové vybavení – Set-top box/CA Modul sériové číslo M91834ED2993 a to na základě Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 25. 5. 2020 (dále jen„ smlouva“) a předávacího protokolu. Ke dni 31. 12. 2020 bylo poskytování služeb elektronických komunikací žalované a to služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, ukončeno. Podle článku 4.4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV, které byly součástí smlouvy, byla žalovaná povinna vrátit žalobci vypůjčené hardwarové vybavení, a to do 10 dnů od skončení smluvního vztahu, což žalovaná ani přes výzvu žalobce ze dne 15. 11. 2021 neučinila. Pro případ porušení povinnosti vrátit žalobci hardwarové vybavení se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za nevrácený Set-top box. Ani tuto svoji povinnost žalovaná přes upomínku zástupce žalobce ze dne 15. 11. 2021 nesplnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobce (dříve [právnická osoba]) poskytl žalované u hardwarové vybavení - Set-top box/CA Modul sériové číslo M91834ED2993 a to na základě smlouvy a předávacího protokolu (viz smlouva a předávací protokol). Ke dni 31. 12. 2020 bylo poskytování služeb elektronických komunikací žalované ukončeno (viz žalovaným nezpochybněné tvrzení žalobce). Podle článku 4.4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV, které byly součástí smlouvy, byla žalovaná povinna vrátit žalobci vypůjčené hardwarové vybavení, a to do 10 dnů od skončení smluvního vztahu, což žalovaná ani přes výzvu žalobce ze dne 15. 11. 2021 neučinila (viz zvláštní podmínky a výzva žalobce). Pro případ porušení povinnosti vrátit žalobci hardwarové vybavení se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za nevrácený Set-top box (viz smlouva). Ani tuto svoji povinnost žalovaná přes upomínku zástupce žalobce ze dne 15. 11. 2021 nesplnila (viz výzva upomínka včetně podacího lístku). Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl oprávněným a důvodným, proto mu vyhověl. Žalobce prokázal skutečnost, že je vlastníkem Set-top boxu/CA Modulu sériové číslo M91834ED2993. Žalovaná, které byla tato věc žalobcem na základě smlouvy předána k užívání, věc po ukončení smluvního vztahu žalobci přes jeho výzvy nevrátila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením věci, vznikl žalobci podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 5.000 Kč, který vychází z ustanovení § 2048 občanského zákoníku. V důsledku prodlení žalované se zaplacením smluvní pokuty vznikl žalobci nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost nesplnila do současné doby, byla jí stanovena rozhodnutím soudu a k jejímu splnění byla žalované stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 600 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Pokud žalobce uvádí, že by náhrada nákladů řízení měla být vypočtena bez aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, neboť podaná žaloba není formulářová, soud tento názor žalobce nesdílí. Žalobce žaluje v nemalém počtu případů nezaplacené smluvní pokuty, ve formuláři pro vydání elektronického platebního rozkazu mění pouze datum uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a její číslo a výši dlužné částky/smluvní pokuty včetně jejího příslušenství. Stěží si představit klasičtější příklad formulářové žaloby. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.