9 C 37/2022-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Karlových Varech dne 1. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 1.095 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 29. 7. 2018 použil drážní osobní přepravu zajišťovanou společností [právnická osoba], a to vlak [číslo] aniž by se na výzvu kontrolního orgánu prokázal platným jízdním dokladem. Žalovanému pak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku jízdného ve výši 95 Kč a 1.000 Kč přirážky k jízdnému v případě použití dopravního prostředku právního předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu. Žalovaný však tuto povinnost dobrovolně nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobci. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný cestoval dne 29. 7. 2018 vlakem [číslo] na trase [obec] [anonymizováno] - [obec], zajišťované společností [právnická osoba] Při kontrole prováděné oprávněným pracovníkem společnosti [právnická osoba] se žalovaný nevykázal platným jízdním dokladem, neboť jízdenku neměl. Jízdné ve výši 95 Kč pak na místě kontroly nezaplatil, stejně tak jako přirážku k jízdnému, kterou přes poučení neuhradil (viz potvrzení o nedodržení SPPO – hlášenka – Prvopis a Oznámení o závadách). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] byla v souladu s ustanovením § 1887 a násl. občanského zákoníku tato dosud nezaplacená pohledávka za žalovaným postoupena na jmenovanou společnost. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2019 uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] byla v souladu s ustanovením § 1887 a násl. občanského zákoníku tato dosud nezaplacená pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce (viz smlouvy o postoupení pohledávek). Přes výzvu zástupkyně žalobce žalovaný dlužnou částku v celkové výši 1.095 Kč žalobci dosud neuhradil (viz předžalobní výzva ze dne 10. 7. 2019). Tímto byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí soudu. <b>Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v rozhodném znění, cestující je povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní stanice do cílové stanice, nebo nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji, potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách a výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.000 Kč.</b> V posuzovaném případě soud postupoval podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a subsidiárně dle ustanovení občanského zákoníku, a to s ohledem na dobu použití veřejného dopravního prostředku žalovaným a druh použitého dopravního prostředku – vlak. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil použitím dopravního prostředku právního předchůdce žalobce (společnosti [právnická osoba]) přepravní řád a přepravní podmínky uvedené společnosti tím, že si před nástupem do vozidla nezakoupil jízdenku od dopravce, který její prodej zabezpečuje, ačkoliv mu v tom nic nebránilo, při kontrole se pak neprokázal platným jízdním dokladem a rovněž odmítl zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě kontroly. V důsledku tohoto jednání vznikla žalovanému dle výše uvedených zákonných ustanovení a v souladu se smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]) povinnost zaplatit jízdné ve výši 95 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč, neboť jízdné a přirážka k jízdnému nebyly uhrazeny na místě kontroly. Žalovaný svoji povinnost dobrovolně nesplnil, nesplnil tedy řádně a včas svůj peněžitý dluh vůči žalobci (právnímu nástupci společnosti [právnická osoba] v důsledku postoupení pohledávky), a proto v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku je pak žalobce v takovém případě oprávněn po žalovaném požadovat rovněž úrok z prodlení, a to od prvého dne prodlení žalovaného. Výše úroku z prodlení žalobcem požadovaná neodporuje ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Rovněž žalobcem uváděný počátek prodlení žalovaného odpovídá zjištěnému stavu věci. Na základě těchto skutkových zjištění a právních závěrů soud žalobě vyhověl. Žalovanému byla ke splnění jeho povinností dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 3.000 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 5.119 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobce, a to v běžné třídenní lhůtě.