9 C 4/2022-14 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 3.040 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že jelikož žalovaný ve dnech 20. 1. 2020 a 27. 8. 2020 použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce a nevykázal se na výzvu kontrolního orgánu platnou jízdenkou, byla mu uložena kontrolním orgánem žalobce povinnost zaplatit výše uvedenou částku (2x 1.520 Kč). Žalovaný ji však doposud nezaplatil. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, a to z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 20. 1. 2020, že se žalovaný při kontrole provedené pracovníky [právnická osoba] dne 20. 1. 2020 v 06.15 hodin ve voze linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný dlužnou částku, která představuje nezaplacené jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč tak, jak vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], do dnešního dne přes výzvu žalobce nezaplatil. Dále má soud za zjištěné, a to z hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne 27. 8. 2020, že se žalovaný při kontrole provedené pracovníky [právnická osoba] dne 27. 8. 2020 ve 12.07 hodin ve voze linky [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný dlužnou částku, která představuje nezaplacené jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč tak, jak vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba], do dnešního dne přes výzvu žalobce nezaplatil. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného včetně přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 tohoto zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Dle § 49 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu, v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky dopravce. Podle článku 4 Smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech [právnická osoba] platných od 1. 1. 2018 je cestující bez platného jízdního dokladu povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Ve smyslu článku 4 odst. 6 přepravních podmínek se za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovuje přirážka 1.500 Kč, pokud není pokuta cestujícím uhrazena na místě. Tarif jízdného je stanoven vyhláškou Rady města Plzně, jednotlivé jízdné činilo 20 Kč. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalovaný opakovaně použil veřejný dopravní prostředek, jehož provozovatelem je žalobce, aniž by se na výzvu kontrolního orgánu žalobce prokázal platným jízdním dokladem a že povinnost uloženou mu kontrolním orgánem žalobce zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému dosud nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovanému, jako cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla při kontrole pověřenou osobou žalobce dle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, bylo žalobě vyhověno jak co do jistiny představované nezaplaceným jízdným a přirážkou k jízdnému, jejíž výše odpovídá čl. 4 odst. 6 Smluvních přepravních podmínek platných při přepravě v tramvajích, trolejbusech a autobusech žalobce a nepřesahuje částku uvedenou v § 37 odst. 6 citovaného zákona, tak co do úroku z prodlení, neboť počátek prodlení i výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby). Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.