11 C 105/2023-20 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 610,84 Kč podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 9. 2020 z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se na adrese: [adresa]. Dluh sestával z částky 4 693,61 Kč podle faktury [variabilní symbol], částky 2 617,23 Kč podle faktury [variabilní symbol], smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy 7 200 Kč podle vyúčtování [variabilní symbol] a smluvní pokuty 100 Kč podle vyúčtování [variabilní symbol]. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 29. 9. 2020 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavírána na dobu 30 měsíců s automatickou prolongací (o 24 měsíců) s tím, že přerušení dodávky elektřiny z viny žalovaného (zákazníka) zakládalo právo žalobkyně na smluvní pokutu v částce 400 Kč za každý (i započatý) kalendářní měsíc přerušení dodávky. Dále účastníci sjednali smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení žalovaného se splněním peněžité povinnosti podle smlouvy. 5. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] ze dne 21. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 4 693,61 Kč se splatností 12. 7. 2021. Z přípisu nazvaného jako Oznámení o přerušení dodávky ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že byl žalovaný upozorněn na možnost ukončení dodávky elektřiny. Z dopisu ze dne 11. 10. 2021 (Odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny) včetně dokladu o odeslání ze dne 13. 10. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému odstoupení od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Z faktury [číslo] ze dne 20. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 617,23 Kč se splatností 10. 1. 2022 (a smluvní pokutu 200 Kč, v tomto řízení je uplatňována smluvní pokuta ve výši 100 Kč). Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne 30. 9. 2021 se podává, že žalobkyně vyúčtovala částku 7 200 Kč se splatností 11. 10. 2021. Žalobkyně vyzývala žalovaného dopisem ze dne 10. 2. 2022 k dobrovolnému zaplacení dluhu před podáním žaloby s tím, že dopis byl téhož dne odeslán poštou žalovanému. Upomínka byla opakována žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) dopisem ze dne 6. 4. 2022, odeslaným poštou dne 8. 4. 2022. Žalovaný však ničeho neuhradil. 6. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 8. Podle § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 100 Kč za každé prodlení žalovaného se zaplacením peněžité platby a dále 400 Kč měsíčně za každý měsíc předčasného ukončení (přerušení) odběru z viny žalovaného. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 610,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud v otázce nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud má za to, že podaná žaloba je formulářovou žalobou, neboť ze své úřední činnosti ví, že žalobkyně podává řadu obdobných žalob, přičemž text těchto žalob se v podstatě nemění. Mění se pouze údaje ohledně data uzavřené smlouvy, období účtované energie, výše částek a podobně. V tomto konkrétním souzeném případě tak došel soud k závěru, že se jedná o formulářovou žalobu, když žalovaná částka nepřesahuje částku 50 000 Kč. Jsou tedy splněny veškeré podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.