11 C 114/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 28 723,09 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 4. 2016, jejíž součástí byly Úvěrové obchodní podmínky ČSOB (dále jen„ úvěrové podmínky“). Na základě této smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala za čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu platit žalobkyni úrok z úvěru sjednaný ve smlouvě. Žalovaná se též dle čl. II smlouvy o úvěru zavázala uhradit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 20 % p. a. z částek, s jejichž splácením je v prodlení. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnila řádně a včas a opakovaně se dostávala do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné ke dni 28. 2. 2022, o čemž žalovanou informovala oznámením o zesplatnění úvěru. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nesplnila, ačkoliv byla opakovaně vyzývána k jeho úhradě. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“). 4. Jelikož se žalovaná k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala pasivní, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 26. 4. 2016 a úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky (kontokorentní úvěr) formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že vždy nejpozději do 90. dne po čerpání úvěr splatí a minimálně po dobu následujícího 1 pracovního dne nebude úvěr čerpat. V úvěrové smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 16,5 % p.a. a v případě prodlení se splácením úrok z prodlení ve výši 20 % p.a. z dlužné částky. V případě prodlení se splácením jakékoliv částky vyplývající ze smlouvy o úvěru po dobu delší než 5 pracovních dní nebo porušení či nedodržení sjednaných podmínek pro čerpání úvěrového limitu byla žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr. Z transakční historie se podává, že žalovaný úvěr čerpal, sjednané podmínky úvěru však neplnil řádně a včas. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 8. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že žalobkyně prohlásila k datu 28. 2. 2022 všechny své pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru za splatné a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky, která ke dni 8. 3. 2022 byla vyčíslena ve výši 29 310,88 Kč včetně příslušenství a poplatků. Z dopisu ze dne 17. 10. 2022 a poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce výzvou k plnění vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu, tato výzva byla odeslána žalované poštou dne 17. 10. 2022. 6. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, nesplácela však poskytnutou částku žalobkyni tak, jak se zavázala ve smlouvě o úvěru, čímž porušila smluvní ujednání mezi účastníky řízení. Žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva a zesplatnila veškeré pohledávky z úvěru ke dni 28. 2. 2022, přičemž na nevrácených peněžních prostředcích, úrocích a poplatcích, k jejichž hrazení se žalovaná smluvně zavázala, žalované vznikl v žalobě specifikovaný dluh. Vedle nároku na uhrazení poskytnuté částky (jistiny) ve výši 28 623,09 Kč žalobkyni vznikl rovněž nárok na uhrazení poplatku ve výši 100 Kč za služby spojené se správou úvěru a smluveného úroku z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 602 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 28 723,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud při rozhodování o nákladech řízení aplikoval § 14b a. t. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.