11 C 193/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 446 Kč s příslušenstvím a částky 5 834 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru č. SU4001982333 uzavřené mezi účastníky dne ze dne [datum] a č. SU4002132767 uzavřené mezi účastníky dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), bez nařízení jednání. 4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala nečinná, provedl soud k důkazu toliko listiny předložené žalobkyní. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel (prostřednictvím svého zástupce – prodejce [právnická osoba] s.r.o.) a žalovaná jako klient uzavřeli smlouvu o úvěru na koupi zboží (pračky), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 10 690 Kč na financování nákupu zboží. Úvěr byl splatný 48 pravidelnými měsíčními splátkami po 385 Kč k 15. dni kalendářního měsíce za sjednaných podmínek. V případě prodlení delšího 30 dnů se zaplacením tří a více měsíčních splátek měl věřitel právo prohlásit úvěr za splatný. Smlouva odkazovala na Sazebník s úrokovými sazbami a seznamem poplatků a podmínek pro jejich účtování. Smluvní podmínky odpovídaly formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím subjektu [právnická osoba] úvěr ve výši 10 690 Kč dne [datum]. Z tabulky umoření a z přehledu plateb ke smlouvě SU4001982333 bylo zjištěno, že žalovaná přestala hradit žalobkyni pravidelné splátky, a to od splátky splatné [datum]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že došlo k zesplatnění pohledávky vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy a vyzvala ji k neprodlenému uhrazení celkové dlužné částky. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a sazebník žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel (prostřednictvím svého zástupce – prodejce [právnická osoba] s.r.o.) a žalovaná jako klient uzavřeli smlouvu o úvěru na koupi zboží (mobilní telefon), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 10 547 Kč na financování nákupu zboží. Úvěr byl splatný 48 pravidelnými měsíčními splátkami po 430 Kč k 15. dni kalendářního měsíce za sjednaných podmínek. V případě prodlení delšího 30 dnů se zaplacením tří a více měsíčních splátek měl věřitel právo prohlásit úvěr za splatný. Smlouva odkazovala na Sazebník s úrokovými sazbami a seznamem poplatků a podmínek pro jejich účtování. Smluvní podmínky odpovídaly formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím subjektu [právnická osoba] úvěr ve výši 10 547 Kč dne [datum]. Z tabulky umoření a z přehledu plateb ke smlouvě SU4002132767 bylo zjištěno, že žalovaná přestala hradit žalobkyni pravidelné splátky, a to od splátky splatné [datum]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že došlo k zesplatnění pohledávky vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy a vyzvala ji k neprodlenému uhrazení celkové dlužné částky. 6. Z čl. 5 odst. 3 úvěrových podmínek se podává, že žalobkyně mohla od smlouvy o úvěru odstoupit mimo jiné i v případě, jestliže by žalovaná neuhradila měsíční splátku nebo jinou dlužnou částku déle než 30 dní od data splatnosti. 7. Ze Sazebníku soud zjistil výši poplatků za jednotlivé služby a pro případ porušení smluvních povinností a dále výši smluvní pokuty pro případ prodlení s peněžních závazků žalované. 8. Soud výše uvedená dílčí skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byly platně uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na základě kterých byly žalované poskytnuty finanční prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se je zavázala vrátit splátkami stanovenými smlouvami včetně úroků. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně oba poskytnuté úvěry v souladu s ujednáními v úvěrových podmínkách ve spojení s § 2001 občanského zákoníku zesplatnila, od předmětných úvěrových smluv odstoupila a žalované vznikla povinnost uhradit veškeré závazky vyplývající ze zrušených úvěrových smluv včetně smluvních pokut sjednaných v souladu s § 2048 občanského zákoníku a poplatků dle sazebníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná žalobkyni již ničeho neuhradila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně platně sjednaných nákladů na upomínku, na odeslání oznámení o okamžité splatnosti a smluvních pokut. Povinnost žalované uhradit žalobkyni úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku (žalobkyní požadovaná výše úroku přitom není v rozporu s nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 280 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků již dříve domáhala či domáhá. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b a. t., tedy ve výši vypočtené shora.