11 C 248/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 77 491,91 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) se žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 76 456 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši 76 244,91 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení poplatku v celkové výši 1 247 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 76 244,91 Kč a smluvního úroku ve výši 16,99 % ročně z částky 76 244,91 Kč. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal pasivní, provedl soud k důkazu jen listiny předložené žalobkyní a na základě těchto listin zjistil následující: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a aktuální ceník, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 76 456 Kč se splatností do [datum]. Výše měsíční splátky byla dohodnuta ve výši 1 487 Kč a měla být hrazena vždy ve 20. den každého kalendářního měsíce, úroková sazba byla dohodnuta ve výši 16,99 % ročně, RPSN činila 19,04 %. Z přehledu obratů na účtu žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 76 456 Kč poskytl, a to na jeho úvěrový účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet]. Žalovaný však svůj úvěr řádně nesplácel, ke dni [datum] byl v prodlení s více než 2 splátkami, původní věřitel tak využil svého práva (zakotveného ve smlouvě v článku 8.2., stejně tak i ve Všeobecných obchodních podmínkách) a rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového úvěru ze dne [datum] prohlásil celý úvěr okamžitě splatným (po předchozí upomínce ze dne [datum]). Přehledem obratů na účtu žalovaného má soud za prokázané, jakou částku a kdy žalovaný z titulu svého závazku z úvěrové smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně uhradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] (seznam postoupených pohledávek ke dni [datum]) soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému dopisem ze dne [datum] oznámeno původním věřitelem. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) žalovaného před podáním žaloby upomínala o zaplacení dluhu. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník”), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 76 456 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky dle platného ceníku. Právní předchůdce žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnil, finanční prostředky ve výši 76 456 Kč žalovanému poskytl, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s více než 2 splátkami, právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění založeného čl. 8. úvěrové smlouvy a prohlásil celý úvěr za ihned (ke dni [datum]) splatný. S ohledem na uvedené vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, postoupení bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem. Aktivní legitimace žalobkyně je tak dána. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni dlužnou pohledávku neuhradil (žalovaný zůstal ve sporu pasivní a soud nezjistil nic tomu, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni uhradil či že by dluh zanikl z jiného důvodu), soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na sjednaný dlužný obchodní úrok počítaný z jistiny od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do [datum] a dále na sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, ode dne [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 507,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 100 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 77 491,91 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 560 Kč ve výši 2 847,60 Kč.