11 C 252/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 68 434,90 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 20. 7. 2020, jejíž součástí byly Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry (dále jen„ obchodní podmínky“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 97 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet včetně sjednaných úroků ve výši 14,9 % p.a. pravidelnými 48 měsíčními splátkami ve výši 2 695 Kč (poslední splátka ve výši 2 673,40 Kč) vždy k 15. dni v měsíci. Smlouvou bylo zároveň sjednáno pojištění úvěru, za které byl účtován měsíční poplatek ve výši 178 Kč. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, opakovaně se dostával do prodlení se splácením. Žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 8. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za okamžitě splatný ke dni 15. 8. 2022. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil přes opakované výzvy k úhradě. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2020 a obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu ve výši 97 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet ve 48 měsíčních splátkách vždy 15. dne v měsíci ve výši 2 695 Kč (poslední splátka ve výši 2 673,40 Kč) počínaje 15. 9. 2020 s tím, že poslední splátka bude splatná 15. 8. 2024. V úvěrové smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 14,9 % p.a. V čl. I.7 smlouvy byly sjednány poplatky za upomínky a výzvy k úhradě. V čl. I.8 smlouvy bylo sjednáno pojištění a dohodnut měsíční poplatek ve výši 178 Kč. 6. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíc červenec roku 2020 soud zjistil, že žalovaný čerpal dohodnutý úvěr v celkové výši 97 000 Kč (v souladu s úvěrovou smlouvou byla částka částečně čerpána na předčasné splacení všech peněžitých závazků žalovaného vyplývajících ze smluv již dříve uzavřených mezi žalovaným a žalobkyní a částečně byla převedena na účet žalovaného číslo [bankovní účet]). 7. Z dopisu ze dne 17. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu nesplácení úvěru žalovaným prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné ke dni 15. 8. 2022 a současně ho vyzvala k zaplacení částky ve výši 72 441,93 Kč (představující splátky v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků). 8. Z transakční historie úvěrového účtu žalovaného soud ověřil výši dlužné jistiny a jejího příslušenství. 9. Z dopisu ze dne 6. 6. 2023 včetně poštovního podacího archu se podává, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce výzvou k plnění vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu, tato výzva byla odeslána žalovanému poštou dne 6. 6. 2023. 10. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou povoleného úvěrového limitu ve výši 97 000 Kč. Žalovaný úvěr ve výši 97 000 Kč čerpal, nesplácel však poskytnutou částku žalobkyni tak, jak se zavázal ve smlouvě o úvěru, čímž porušil smluvní ujednání mezi účastníky řízení. Žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva a zesplatnila veškeré pohledávky z úvěru ke dni 15. 8. 2022, přičemž na nevrácených peněžních prostředcích, úrocích a poplatcích, k jejichž hrazení se žalovaný smluvně zavázal, žalovanému vznikl v žalobě specifikovaný dluh. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 838,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 738 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 68 434,90 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 480 Kč ve výši 2 620,80 Kč.