11 C 296/2023-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již nenaplňuje jeho skutečnou podstatu, neshody mezi manželi se objevily ještě před nástupem manžela do výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém je manžel v současné době již tři roky. Z manželství se nenarodily žádné děti. K žalobě nebyla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. 3. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil, se všemi uvedenými skutečnostmi souhlasil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), pokládá návrh za návrh společný. 4. Manžel je státním občanem České republiky a manželka je státní občankou Ukrajiny, manželství bylo uzavřeno před orgány České republiky. Soud se s ohledem na státní příslušnost manželky k cizímu státu zabýval svou mezinárodní příslušností. 5. Podle článku 30 odstavec 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne [datum], vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s., jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. 6. Podle článku 30 odstavec 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uzavřené dne [datum], vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s., při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. 7. K nařízenému jednání se manžel nedostavil, svou nepřítomnost předem omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednání provedl bez přítomnosti manžela. 8. Na základě provedených listinných důkazů a shodných právně významných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 9. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. 10. Z manželství se nenarodily žádné děti. 11. Účastníci nepodepsali dohodu o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu. 12. Manželé netvoří manželské společenství, nežijí spolu po dobu více jak 3 let, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. 13. [obec] rozvratu manželství spočívá ve vzájemném citovém odcizení manželů, vzájemné ztrátě důvěry. 14. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 15. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 16. Podle ustanovení § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 17. Podle § 757 odst. 1 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 18. Podle ustanovení § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 19. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli písemnou dohodu o vypořádání majetkových vztahů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy nemohl přes souhlasné stanovisko manželů o trvalém rozvratu manželství postupovat dle ustanovení § 757 o. z., a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. 20. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož v současné době již dlouhodobě netvoří manželské či rodinné společenství. S ohledem na shodná stanoviska obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. 21. Jelikož byly splněny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud návrhu vyhověl. Za příčinu manželského rozvratu soud považuje vzájemné trvalé citové odcizení manželů, ztrátu vzájemné důvěry. 22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, pokud to neodůvodňují okolnosti případu; ty soud neshledal.