14 C 112/2023-11 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému z důvodu, že žalovaný ukončil tříleté studium sociálního práva a dále již nestuduje. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutečnosti v ní uvedené nerozporoval. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 4. 2011, sp. zn. 21 P 121/2009 soud zjistil, že žalobci jako otci žalovaného byla vůči žalovanému stanovena vyživovací povinnost ve výši 1.000 Kč měsíčně. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce je otcem žalovaného. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému byla naposledy stanovena rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 4. 2011, sp. zn. 21 P 121/2009 částkou 1.000 Kč měsíčně. Žalovaný v tomto roce ukončil studium na [obec] škole finanční a správní, a.s. v [obec]. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Žalobce jako rodič žalovaného má dle ust. § 910 občanského zákoníku vůči žalovanému vyživovací povinnost, která ve smyslu ust. § 911 občanského zákoníku trvá po období, kdy se žalovaný není schopen sama se živit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný v letošním roce ukončil studium na vysoké škole a v dalším studiu již nepokračuje (žalovaný tuto skutečnost nerozporoval), je třeba považovat jeho přípravu na budoucí povolání za ukončenou a žalovaného hodnotit jako osobu schopnou samostatně se schopnou živit. Soud proto pro změnu poměrů na straně žalovaného za analogického použití ust. § 923 občanského zákoníku zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalovanému, a to dle požadavku žalobce s účinností od července 2023. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci plně úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval.