14 C 468/2022-19 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 112.796 Kč s příslušenstvím představující uznaný dluh ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené dne 23. 5. 2019 (nedoplatek ceny za provedené projektové práce a inženýrské činnosti). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 23. 5. 2019 uzavřeli účastníci Smlouvu o dílo [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou krom jiného provést projektové práce, inženýrské činnosti a další služby včetně zjednodušeného geologického průzkumu a průkazu energetické náročnosti budovy za cenu 332.796 Kč Žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 170.000 Kč. Dne 15. 9. 2020 účastníci uzavřeli dohodu o ukončení a vypořádání závazků ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne 23. 5. 2019, v níž žalovaná písemně uznala dluh z ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne 23. 5. 2019 ve výši 162.796 Kč a zavázala se jej žalobkyni splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 4.500 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje dnem 25. 8. 2020, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení kterékoliv ze splátek ve sjednané výši či termínu. Žalovaná dne 3. 8. 2020 uhradila žalobkyni částku 50.000 Kč, zbývající částku 112.796 Kč již žalobkyni neuhradila, ač byla o úhradu ve lhůtě splatnosti do 28. 6. 2022upomínána v rámci předžalobní upomínky ze dne 10. 6. 2022. Žalovaný žalovanou částku neuhradil, ač byl k její úhradě opakovaně vyzýván. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ust. § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná uznala vůči žalobkyni žalovanou částku jako svůj dluh, přičemž uznání splňovalo všechny formální náležitosti stanovené ust. § 2053 občanského zákoníku, tedy bylo učiněno v písemné formě a dluh v něm byl specifikován důvodem vzniku a částkou. Platným uznáním dluhu byla založena vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání trval, a důkazní břemeno ohledně existence, resp. neexistence dluhu přešlo na žalovanou jako na dlužníka. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná dluh vůči žalobkyni žádným způsobem nerozporovala, má jej soud ve výši dle uznání v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku za prokázaný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku od data následujícího po datu splatnosti uvedeného v předžalobní upomínce, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19.966,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 112.796 Kč sestávající z částky 5.620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 5.620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11.840 Kč ve výši 2.486,40 Kč.