15 C 17/2023-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 32.629,15 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za ubytování. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů, nesporných skutečností soud zjistil následující skutkový stav: 5. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 4. 11. 2020 uzavřena smlouva o ubytování, dle níž žalobce poskytl žalované ubytování v jednotce [číslo] v objektu ubytovny [jméno], na adrese [adresa], dle měsíčního předpisu plateb k jednotce. Dle předávacího protokolu žalovaná jednotku převzala. Žalovaná předepsané platby za ubytování (ubytovací poplatek a poplatek za poskytnuté služby) nehradila řádně, když zůstala neuhrazena celkem částka 32.629,15Kč (sestávající z částky 7.356 Kč na ubytovacím poplatku a poplatku za poskytované služby, z částky 16.705 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení a z částky 8.570,14 Kč na smluvní pokutě), jak specifikováno v žalobě. Přes upomínky, předžalobní výzvu zůstala tato částka nezaplacena. 6. V souladu s ustanovením § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněné nároky včetně příslušenství důvodnými, neboť mezi žalobcem a žalovanou vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o ubytování, přičemž žalobce své smluvní povinnosti splnil, tj. poskytl žalované sjednané přechodné ubytování, žalovaná porušila své smluvní povinnosti, neboť nezaplatila žalobci sjednanou cenu za ubytování, jak specifikováno pod bodem II. žaloby. Důvodným soud shledal nárok na zaplacení smluvní pokuty, jak specifikováno v žalobě, neboť žalovaná porušila smluvní povinnost smluvní pokutou zajištěnou, tj. ve smyslu ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. je zde povinnost žalované k její úhradě, jak uvedeno ve výroku I. písm. d) tohoto rozhodnutí. Ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. se tak žalovaná vůči žalobci ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého závazku, když výši úroků z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.482,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.306 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč a dále částky 76,50 Kč za poštovné.